Le Mans je mýtus, když si vás najde,
tak napořád.
Jiří Kunz
Předmluva
Před 100 lety (26. - 27. 5. 1923) byl odstartován
první závod 24 hodin Le Mans na okruhu Circuit des 24 Heures. O jeho vznik se postarali francouzští
automobiloví nadšenci Georges Durand, Charles Faroux a Emile Coquille. Okruh byl vytyčen na prašných
silnicích u města Le Mans. Tehdejší trať zaváděla závodní vozy až do zmiňovaného městečka a závod měl
hlavně prověřit odolnost jednotlivých komponentů automobilů, přihlášených do čtyřiadvacetihodinového
testu spolehlivosti.
Těžko říci, zda si
zmiňovaní pánové tehdy uvědomovali, že uspořádali závod, který se bude s malými vynucenými
přestávkami opakovat každý rok, bude se těšit tak obrovské popularitě i po sto letech své existence
a stane se jedním z nejslavnějších automobilových závodů, ne-li tím úplně
nejslavnějším.
Dodnes je o tuto "čtyřiadvacetihodinovku"
takový zájem, že sehnat na ni vstupenky je nelehký úkol. Jen tak mimochodem, letošní ročník shlédlo
"rekordních" 325 000 platících diváků, a na všechny, co jej chtěli navštívit, se bohužel
nedostalo.
Spřádání plánů
Když jsem byl vloni na Šumavě, tak mi volal Petr Havlíček. Tehdy jsme se
domluvili, že naše třetí společná cesta do Le Mans by se měla uskutečnit právě v roce 2023, kdy
se bude připomínat 100 let trvání tohoto slavného závodu. Automobilka PORSCHE u toho samozřejmě
nebude chybět a v nejvyšší kategorii - HYPERCAR postaví na start prototypy PORSCHE 963. Spolu s ní a
jinými výrobci se zde v této skupině představí i Ferrari se svými speciály označenými
"499 P."
Že by živá vzpomínka na filmový počin Steve McQueena "Le Mans"?
Nedlouho po onom telefonátu byl u mě na návštěvě Petr Surý a cesta na
LaSarthe začínala mít reálnou podobu.
Tušili jsme, že problém bude koupě vstupenek. Organizátoři již předem avizovali, že pro větší
pohodli diváku, budou k dispozici v omezeném množství. Petr Havlíček koupil na mé naléhání čtyři
vstupenky už vloni na podzim, hned třetí den, co byly uvolněny do prodeje, a dobře udělal, protože
po pár dnech bylo vyprodáno. Letos na jaře se ještě nějaké lístky přece jen do distribuce dostaly, ale
i to bylo málo. Zájem byl mnohonásobně větší.
Opravdovým problémem, se ale ukázalo
zajištění místa v kempu. Ten byl pro obyčejné diváky (myšleno ty, co nejsou členy různých klubů a
organizací) uvolněn pouze jeden a to ten "žlutý" uvnitř okruhu (v tom jsme bydleli i při mé první návštěvě Le Mans v roce 2014).
Den kdy se místa do něj měla začít prodávat, se několikrát oddaloval, tak jsme dnem i nocí hlídali
onen okamžik... naše urputnost se vyplatila. Až nastane den "D",
můžeme vyrazit :-)
Prozatímní složení naší výpravy bylo - Petr Havlíček, Petr Surý a já.
Jedna vstupenka zbývala pro nějakého dalšího fandu, ale za dané situace a výjimečnosti této akce po
ní bez rozmyslu "skočil" syn Petra Havlíčka Jarda, který s námi byl i na Le Mans Classic 2018. Takže naše
sestava byla kompletní a zbylo jen čekání -
"Racing is life... Anything thas happens before or after is just waiting."
Vyjíždíme, cíl cesty - Le Mans
O půlnoci z 5. na 6. června 2023 jsme s Petrem Surým
vyjeli z Hlučína směr Cheb. Po půl šesté ráno byly naloženy zavazadla Petra a Jardy, ti přisedli a
před námi se otevřela cesta Německem a Francii, až k okruhu LaSarthe, jehož tribuny jsme uviděli v
úterý 6.6.2023 po sedmnácté hodině.
Už když jsme se blížili k cíli naší pouti, bylo nám
všem jasné, že se stáváme účastníky něčeho zcela výjimečného, neopakovatelného, prostě události,
kterou se nám podaří zažít pouze jednou za život.
Samotné městečko Le Mans tímto závodem doslova žilo,
neudělali jste krok, aby vám něčím nebylo připomínáno, že "jejích" čtyřiadvacetihodinovka slaví
stoleté výročí. Celý areál okruhu i přilehlé vesničky byly vyzdobené a všude na vás dýchala
atmosféra nadcházejících dnů.
Nyní se pokusím stručně popsat, jaké, že to na
jubilejním stoletém LeMans bylo.
Ubytování v kempu
Bylo nám přiděleno velmi
solidní místo, trochu dál od trati, ale v dosahu sociálního zařízení a vcelku klidné zóně, takže
maximální spokojenost.
Muzeum 24h Le Mans
To se snad ani slovy popsat nedá. Organizátoři pojali celou
expozici jako velkou oslavu stoleté existence tohoto závodu a podřídili tomu vše.
Prohlédněte si fotografie a pochopíte - ZDE
Nákupy
Možná každý fanda si z
takovéto výroční akce chce nějakou tu upomínku přivést. Zde si troufám kriticky napsat, že to vedení
sítě oficiálních obchodů 24h Le Mans úplně nezvládlo. Již dlouho před termínem závodu, byly na
jejich e-shopu ke koupi výrobky k tomuto jubileu.
Ty atraktivní se docela rychle vyprodaly, tudíž se dalo předpokládat, že o ně bude i v dějišti
závodu velký zájem. Přesto tento sortiment nebyl do obchůdků na závodišti doplněn, či jen ve velmi
omezeném množství. Kdo nenakoupil do středy, či čtvrtečního dopoledne, už neměl šanci a to pomíjím
dlouhé fronty
před těmito obchody v době samotného závodu.
Množství lidí
325 000, to už je opravdu dost, takže přesuny z místa na místo
vyžadovaly trpělivost. Tak samo bylo potřeba být na konkrétním místě, kde jste chtěli něco sledovat
s dostatečným předstihem.
Musím dodat, že ony "prkotiny", popsané ve dvou
odstavcích výše, jsou v celkovém hodnocení takovéto obrovské akce naprosto nicotné a člověk s nimi
musí tak nějak počítat.
Sledování závodu
V dnešní době nejmodernějších informačních systému a kvalitních
"zobrazovačů" by se dalo říci, že takovýto závod se bude nejlépe sledovat doma v klidu z gauče...
ano je na tom kus pravdy, obzvláště pro ty, kteří se z jakéhokoliv důvodu prostě do Le Mans
nedostali, či nedostanou.
Nic, se ale nevyrovná tomu, když jste na takové akci
osobně.
Jen tak namátkou - sedíte naproti boxům, startovní rovinkou tlačí jednotlivé týmy
své krásné, naleštěné závodní
speciály na předstartovní pozice, nad vámi na vše dohlíží GOOD/YEARův
Zeppelin, mezi závodními vozy se prochází šestinásobný vítěz tohoto závodu, fenomenální Jackie Ickx, na
obloze se objeví letadla, vypouštějící barvy Francouzské
trikolóry, všude napětí, že by se dalo krájet a do toho začínají znít tóny Straussovy "Alzo sprach
zarathustra" a za malý okamžik to všechno vypukne... Myslím, že je zbytečné
dále psát. Vše podstatné je zaznamenáno na fotografiích, či ve
videích.
Co se týká míst, kde jsme závod sledovali, trochu mě mrzí, že se nám letos
nepodařilo z časových důvodů dostat do Mulsanne. Jinak jsme byli v Indianapolis i Arnage (mimochodem, tato vesnička,
podle které je prudká pravotočivá zatáčka na okruhu pojmenovaná, žije tímto závodem úplně celá a je
zážitek, jen přes ní projíždět), dále jsme se pohybovali od Corvette curves až
po Tertre Rouge. Během našeho pobytu jsme samozřejmě nezapomněli navštívit asi
nejikoničtější místo na "původním" okruhu. Tam na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého
století býval na střeše domu u trati připevněn obrovský reklamní nápis MARTINI. Tušíte, o
jakém konkrétním místě píší? Ano je to Maison Blanche, kde v prvním kole závodu roku 1969
tragicky zahynul ve svém PORSCHE 917 John Woolfe a při natáčení filmu Le Mans tam měl v létě roku
1970 těžkou nehodu i David Piper, kterému musela mu být amputovaná část nohy (pokud někoho celý
tento příběh zajímá, tak více se dozvíte ZDE -
aktualizace z 16.4.2019 dole). Jinak, požární
hydrant před oním domem, který je vidět i ve zmiňovaném filmu tam stále
je.
Závod jako takový
Co napsat, úžasná
atmosféra, krásné závodní vozy a závod sám o sobě velmi napínavý. Ve vedení se během čtyřiadvaceti
hodin vystřídaly všechny značky zastoupené v královské kategorií HYPERCAR včetně vozu Glickenhaus.
Já samozřejmě fandil PORSCHE, můj tajný tip na vítěze byla "zlatá 963" týmu JOTA, ale bohužel to
nevyšlo. Ani jeden ze čtyř závodních speciálů PORSCHE 963 se na stupních vítězů neumístil. Velkou
gratulací, si naopak zaslouží Ferrari, které se v hlavní kategorii na okruhu LaSarthe představilo po
půlstoletí a hned napoprvé zvítězilo. Po zmatcích, které tato značka předváděla s týmem formule 1 v
některých závodech, asi málokdo předpokládal, že během 24 hodin to bez problému tato Scuderia
ustojí. Ustáli a zvítězili, klobouk dolů. (Ferrari zde celkově vyhrálo naposled v roce
1965)
Počasí
Po celou dobu našeho pobytu v Le Mans, jsme si snad ani lepší nemohli
přát. Ač nás všemožné aplikace varovaly před "mokrým závodem", tak dešťové kapky sice opravdu
přišly, ale pouze omezeně v rozdílných časech a na různých úsecích tratě, což nám nevadilo, ale
některým jezdcům i týmům to pořádně zamotalo hlavu.
Závodní vozy
Zmíním se jen o některých
a vezmu to podle abecedy.
Cadillac - tři auta označená V-Series.R - #2 modré, #3 žluté a #311 červené - toto
jelo za tým ACTION EXPRES RACING. Cadillacy mě svým designem nijak zvlášť
neoslnily. Ferrari - dva krásné rudé prototypy z Maranella označené 499P, lišící se od sebe
žlutými doplňky #50 "žluté křídlo",
#51 "černé
křídlo". Opravdu hezké, jejichž velké zadní ploutve vzbuzují oprávněný respekt. Glickenhaus - dva vozy označeny 007 vyvedené ve slušivé bleděmodré barvě, #708 s ploutví, na
které byl vyobrazen Saint - Exupéryho Malý princ. #709 s ploutví
bílou. Mně se moc líbí, mají přídě připomínající prototypy počátku sedmdesátých let minulého
století. PEUGEOT - dva závodní speciály označené 9x8 #93 a #94. Jejích
mnohabarevný design byl opravdu nepřehlédnutelný a samotná "bezkřídlá" konstrukce karosérie na mě ve
startovním poli působila jako z jiného světa (v dobrém smyslu slova), nic méně jelo jím to vcelku
solidně a určitě bych model tohoto vozu chtěl mít ne své sbírce. PORSCHE - čtyři HYPERCARY
na startu označené 963. Tři tovární, spravované týmem PENSKE MOTORSPORT v opravdu velice povedeném
barevném designu, který byl připomínkou 75 let PORSCHE motorsportu. Vůz s červenou ploutví měl proto
i startovní číslo 75, #5 černá a #6 bílá ploutev.
Čtvrté auto, zlatá #38 nasadil ji tým
Jota. TOYOTA - dvě GR010 Hybrid #7 a #8 Vzhled těchto
vozů se poslední dobou až tak moc neměnil, letos jej obohatily květy sakury. Toyoty mají z mého
pohledu, už mnoho let nejhezčí disky kol z celého startovního pole a působí velice
kompaktně. Ještě se zmíním o velmi atraktivním voze ze série NASCAR - Chevrolet Camaro ZL 1
#24, který
startoval pod hlavičkou Garage 56. Ten se ve startovním poli vůbec neztratil a jeho hřmotný zvuk byl
nezaměnitelný.
Mám-li vybrat ten opravdu "NEJ" prototyp, tak
bez váhání volím PORSCHE 963. A to ne proto, že automobilům této značky celoživotně
fandím. Byly to takové mé "štiky v rybníce", škoda, že se jim nedařilo :-(.
Ať se na
tento vůz dívám z jakéhokoliv úhlu, má podle mě velmi vyvážené tvary, nikde nic nechybí, ani
nepřebývá. Při pohledu z boku mě nepřestává fascinovat příď, kde přes světlomety vystupuje středová
část karosérie. I ony zmíněné přední světlomety mají unikátní design.
Vzpomínka na tátu
Když závod skončil, motory utichly a já stal na ještě rozpáleném asfaltu okruhu
LaSarthe, měl jsem v ruce malinký oprýskaný model vozu PORSCHE 917. Ten jsem dostal od svého táty, před
více jak půl stoletím. Vzpomínal jsem na svého otce, který před rokem, v sobotu 11.6.2022 odpoledne
opustil tento svět. Byl to právě on, kdo ve mě od útlého dětství pěstoval lásku k motoristickému
sportu a jen díky němu jsem stál na onom rozpáleném asfaltu, kde ještě před pár minutami sváděli jezdci v
závodních vozech věhlasných světových značek souboje o vítězství v tomto velice prestižním
závodě.
Tati, velké díky.
Vše jednou
končí
Kemp jsme opouštěli nad ránem v pondělí 12. června. Když jsme naposled míjeli
tribuny LaSarthe a okruh mizel v dáli, zmocnila se nás směsice smutku i nostalgie,
ale kdo
ví, třeba ony tribuny v budoucnu ještě někdy uvidíme...
Cestou byla ještě
naplánována zastávka v technickém muzeu Speyer. V podvečer jsme
v Chebu vyložili Jardu s Petrem, přespali v penzionu a ráno vyrazili
domů. Závěrem je potřeba moc poděkovat Petrovi Surému, který se dobrovolně a velmi
profesionálně zhostil funkce řidiče celé výpravy a po 3522 ujetých kilometrech jsem byl v úterý 13.
června, po šestnácte hodině v pořádku a plny neskutečných zážitků doma.
Dovětek
Existuji dva typy lidí. Ti, kteří byli na Le Mans, a pak ti
ostatní.
Za 100 let se na okruhu 24 hodinovky
tísnily miliony přihlížejících. Díky rostoucí popularitě se závod záhy stal místem, kam každý
milovník motorsportu prostě musí. Někteří lidé si návštěvou okruhu splnili sen a často přísahají, že
se tam vrátí!
Já
tomuto závodu "propadl" před více jak padesáti lety a nyní mohu hrdě prohlásit, že jsem se zúčastnil
oslav jeho stoleté existence, přímo na okruhu LaSarthe... neskutečné, ale pravdivé!
Pořídili jsme velké množství fotografií i nějaká ta
videa. To z mého pohledu nejzdařilejší naleznete v galériích. Nehledejte
v nich žádné umění. Mapuji pouze místa a čas, kde a kdy jsme v daný okamžik byli. Ano byli, my, opět
skvělá parta posedlá nyní už stoletým fenoménem Le Mans.
Od 6. do 12. června 2023 jsem byl s kamarády na
místě,
kde se už 100 let zlatým písmem píše
historie motoristického sportu...
... je to opravdu mytické místo.
To místo se jmenuje Le Mans
Jirka
© 2009-2025 Jirka automodely
1:18
