Při čtení
následujících řádků si možná někteří řeknete – „Ten člověk se snad zbláznil, celou dobu tady píše jaký je fanda do
automobilového sportu a teď vláčky.“
Myslím, že
ne :-)
Vše, totiž souvisí se vším. Určitě to platí i u
modelářství, či sběratelství a je také možné, že se naše životy pohybují v kruzích, aniž bychom
to vnímali…
Všechno začalo někdy v padesátých létech
minulého století, když můj děda koupil mé mamce „elektrický plechový vláček“. Vypadá to
asi zvláštně, ale je to tak. Podle vyprávění se záhy pokazil a zůstal v krabici až do druhé
poloviny šedesátých let, kdy neunikl mým očím. Bohužel, jak už to v podobných případech bývá, mé
malé ručičky "rozebraly" jeden vagónek po druhém, pak „uhlák“ a nakonec i mašinku. Pokud
si pamatuji, odděloval jsem i pražce od kolejnic. Proč mi to rodiče dovolili, neumí vysvětlit
dodnes. Torzo lokomotivy spočívá v betonových základech naší
garáže…
První Vánoce, na které si vzpomínám, jsou ty z roku 1970. Asi proto,
že pod Vánočním stromečkem jezdil „elektrický vláček“ :-). Byl to „startovní set velikosti TT“
– čtyřkolová parní lokomotiva, dva zelené osobní vagónky, koleje ve tvaru kruhu a
ovladač napájen plochými bateriemi.
Od té doby mám takovou představu, že k Vánocům
patří i elektrický vláček.
Během následujících let
přibývaly nějaké ty vagónky, koleje atd.
Samozřejmě,
už tehdy mé dětské srdíčko tlouklo rytmem automobilových závodů (o tom se krátce zmiňuji – ZDE), ale vláčky, to bylo modelářství a
kutilství (postupně na starém stole vznikal „panel
TT“)…
V létě 1976, za našetřené penízky přibyla autodráha ITES
EUROPA CUP. Měla šedou barvu a tvar "osmičky". Bohužel, autodráha byla velkým zklamáním. Více
nefungovala, než abychom na ní s kamarády závodili. Kdo jste ji měli, jistě si vzpomínáte na
nikdy nekončící trable s ovládači atd. Snad jediné plus, které tato autodráha měla, bylo to, že
pod mýma rukama vznikaly vlastní papírové karosérie na původní autodráhové podvozky. S nimi závodila
možná polovina kluků z naší vesnice, tedy pokud i jim zrovna autodráha
jezdila.
Pro mé tehdejší modelářské ambice tu naštěstí zbývalo „TéTečko“.
S ukončením základní školní docházky padlo rozhodnutí, „postavím si opravdu velký
železniční panel v měřítku TT“.
K tomu už ale
nedošlo…
Na učilišti, kam jsem nastoupil, právě vznikal automodelářský klub
zaměřený na vývoj a výrobu RC automodelů.
"To je přesně to,
co chci dělat" - vymýšlet, konstruovat, stavět modely závodních aut a pak s nimi i závodit!!!
Kdo tuto dobu zažil, zajisté ví, jak složité bylo dostat se ke kvalitní elektronice, která tyto
modely ovládala. Že k tomu patřilo i vynaložení nemalých finančních prostředků, snad ani
nemusím popisovat. Takže, mé do té doby oblíbené "TeTečko" bylo prodáno. Dlužno dodat, že
z dnešního pohledu za směšný peníz. I autodráha vzala za
své.
Vláčky ale zůstaly ukryty někde hluboko
v mé mysli…
O Vánočních svátcích 2018 jsem náhodně shlédl
film „Přání k mání“. V něm jezdil krásný elektrický vláček tažený červenou
„parní“ lokomotivou. Zajímalo mě, co že to byl za vláček v onom
filmu?
Začalo hledání, ukončené velmi milým
překvapením - firma, která tyto krásné „plechové elektrické vláčky“ vyrábí je z
České republiky a sídlí v Praze. Jmenuje se ETS - Electric Train
Systems.
Onu firmu jsem tehdy
kontaktoval, abych si zjistil základní informace. Potěšila mě jejich velká vstřícnost a snaha
zodpovědět všechny mé dotazy. Tehdy jsem však koupi „vláčku“
odložil…
Náš nejstarší vnuk je nyní ve věku, kdy já dostal svůj první elektrický
vláček od "Ježíška"...
Prozradím, balíček už je nějaký ten den doma. Z
toho vyplývá, že letos bude u nás pod Vánočním stromečkem jezdit plechový elektrický vláček
ETS.
Nikdy jsem ony vláčky
neviděl "naživo“, takže mé rozhodování vycházelo pouze z fotografií a pár videi. Jak by
řekla moje babička, "kupuješ kočku v měchu“ :-).
Vybalení jednotlivých vagónku, lokomotivy atd, se však stalo velmi milým
překvapením. Poprvé jsem výrobky "ETS" držel v ruce a ve všech ohledech v kladném slova smyslu
předčily moje náročné očekávání. Všechno čistě vypracováno, zkrátka maximální
spokojenost.
Je to plechový vláček, odpadá zde tedy
porovnávání s originálními vlaky, jak to dělávám u modelů automobilů 1:18. K těm to je
hezký protipól, jen čirá radost z krásně a čistě vyrobených funkčních modelů. Jedním slovem
„relax“, obzvláště v této, řekněme zvláštní
době.
Když si otevřete www stránky firmy ETS,
tak zjistíte, že nevyrábějí jen celé vláčky, ale i spoustu různých konstrukčních dílů, které si
můžete u nich zakoupit. Díky tomu máte možnost, si vyrobit třeba i vlastní mašinky či vagonky. Jsem
opravdu rád, že i u nás je takováto firma.
Mimochodem, je to už
třicet let, co firma ETS - ELECTRIC TRAIN SYSTEMS uvádí na trh ony krásné plechové
elektrické vláčky.
Závěrem jen dodám, že asi v každém chlapovi se skrývá malý kluk,
který má rád vláčky.
Já nemám problém to přiznat.
Tak
šťastné a veselé 2021 :-)
© 2009-2024 Jirka automodely 1:18
