Tento závod se stal
předmětem mnoha legend a pro mnohé kultovní záležitostí.
Byl přenesen i na 70 milimetrový celuloidový filmový pás,
v němž hlavní roli ztvárnil
Steve McQueen.
Jeden francouzský motoristický novinář prohlásil, že kdo
alespoň jedenkrát neviděl závod 24 hodin Le Mans, nemá co mluvit do automobilového sportu. Zcela
nepravdu patrně nemá.Prvých 24 hodin Le Mans se jelo již v roce 1923 a
zaregistroval jej - Automobile Club deI'Ouest (ACO), ale myšlenka, uspořádat kolem
městečka Le Mans závod je mnohem starší. V roce 1906 byl v Le Mans založen - "Automobile Club
de laSarthe" a téhož roku se zde konala prvá Velká cena Francie a prvá Grand Prix automobilové
historie vůbec. Samozřejmě to bylo na trati, která nemá s dnešní nic společného.
V roce 1923
ještě neexistoval známý start Le Mans, vozy stály více-méně seřazeny do dvou řad na silnici u
startu a cíle.
Na startu prvých "24 hodin" se sešlo 33 vozů, přihlášených sedmnácti různými
výrobci. Pořadatelé se obávali, že diváci nevydrží čtyřiadvacet hodin přihlížet přece jen
jednotvárnému závodu. Proto byly v malé vesnici uprostřed okruhu postaveny střelnice, kino, hrála
zde kapela z Nového Orleansu a mnoho stánků nabízelo jídlo a pití. Takže již v roce 1923 byl položen
základní kámen k tomu, co si dnešní divák v Le Mans tak oblíbil a o čem se v reportážích ze závodu
nedočteme: národní svátek s obrovským prostorem pro radovánky, kde jsou kolotoče a střelnice, noční
kluby a hudba kde je bohatě postaráno o jídlo a pití, ale kde i farář v časných ranních
hodinách slouží mši.
Tak zvaný Le Mans start pochází z roku 1925 a pro sériové vozy svého času
byl jistě účelný : měl přezkoušet rychlé a dobré startování motoru. Na povel ke startu museli jezdci
přeběhnout trať, nastoupit do vozu a nastartovat motor.
Tento způsob startu byl zrušen v roce
1970, tehdy ještě sice stály vozy seřazené šikmo ve směru jízdy na pravé straně trati, ale jezdci
již seděli připoutáni ve vozech, jak je vidět i ve filmu Le Mans.
Od následujícího roku byl
již použit tzv. "start Indianapolis" - tedy letmý start za zaváděcím vozem.
24 hodin Le
Mans se od roku 1923 jezdí téměř pravidelně. Vyjímkou byly jen roky 1936, 1940 až
1948.
Když se vysloví Le Mans, mnozí si připomenou největší nehodu, při které
přišlo v roce 1955 o život 84 lidí. Pořadatelé na ní tehdy nenesli žádnou vinu. Podle poznatku
té doby učinili vše, co bylo pro bezpečnost nezbytné – Le Mans bylo vždy oceňováno (s ohledem
na diváky) za nejbezpečnější trať. Nehoda byla souhrou všech myslitelných okolností: motor Leveghova
Mercedesu se po nárazu utrhl právě v okamžiku a právě v úhlu, který mu umožnil stát se střelou mezi
hlavami diváků. Na každé jiné trati by podobná nehoda měla podobné
následky...Více o tragickém závodě v roce 1955 naleznete na -http://jirkaautomodely.stranky1.cz/trage
die1955/S použitím knihy Miloše Kováříka
VELKÉ ZÁVODY
(1982)