Svet-Stranek.cz
Malá prezentace mého VELKÉHO koníčka.
Jirka automodely 1:18

VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! 2021:Malá prezentace mého VELKÉHO koníčka.

VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! 2021

Devátý ročník Veteránské tour

13.12.2021

"Život nehrá fér" zpíval v jedné ze svých písní nedávno zesnulý Miro Žbirka...

Dnes zde bohužel musím napsat smutnou zprávu.
Naší "Veteránskou partu" navždy opustil můj dlouholetý kolega, závodník a v dobrém slova smyslu i soupeř na závodních tratích Jaroslav Číp. 
Upřímnou soustrast.

Jardo, ať Ti to tam nahoře jezdí!!! R.I.P. 

Jarda


V těchto místech, měl být report z posledního letošního závodu, který se uskutečnil v Brně Bosonohách 4. září. Bohužel, někdy i sebevětší koníček musí ustoupit pro život důležitějším věcem. Proto se tohoto závodu náš tým nezúčastnil.
Po loňském velkém úspěchu Honzy (celkově 3.) bylo letos na co navazovat. 
Závodů bylo pro letošek vypsáno šest, z toho se do celkového umístění započítalo pět nejlepších výsledků. My s Honzou startovali pouze ve čtyřech závodech, takže jsme nemohli očekávat nějaké "lepší" celkové umístěni. Kromě toho, jak se zmiňuji výše, jsme neodjeli "dvojzávod" v Brně, za který se uděluje dvojnásobný počet bodů. 
Honza s výsledky Třebíč 11., Sokolík 5., Blansko 4., Svitavy 11. ukončil sezónu na 12. místě. 
Já s umístěními - Třebíč 9., Sokolík 6., Blansko 6., Svitavy 6. celkově tedy 9. místo ve Veteránské tour 2021.
Dlužno se ještě zmínit o Vláďovi Marenčákovi.
Ten se k našemu týmu připojil v roce 2017 a hájil naše barvy ještě v roce 2019. Bohužel už má nějaký ten věk a jak sám říká, převládala u něj spíše únava, než radost ze závodění a tak se rozhodl tohoto koníčka opustit s tím, že se bude věnovat mnohem "klidnějšímu" modelovému létání. 
Tak ať se Ti Vláďo daří a díky moc za všechno :-)

010

Příští rok vstoupí Veteránská tour do desáté sezóny, tak snad nashledanou.


Úvodem jen pro pořádek, 24.7.2021 se konal závod Veteránské tour v Čelákovicích, toho se náš tým nezúčastnil.

Svitavy, k závodům v tomto městě mě pojí velmi specifický vztah. Mám zde dlouholetého kamaráda Luboše Kostorka, jednoho z nestorů modelářství ve Svitavách, se kterým se znám již 39 let a pojí nás, mimo jiné vše okolo "LeMans". 
Poprvé jsem tam, pokud se nepletu, startoval s RC automodelem v roce 1983, tehdy tuším na "plácku" za tamním gymnáziem.
Ve Veteránské tour se mi ale ve Svitavách doposud moc nedařilo.
Proč o tom píši? Protože letos mi termín tohoto závodu kolidoval s koncem dovolené. Stanovil jsem si proto podmínku, že pokud budu před závodem ve Svitavách v průběžném pořadí Veteránské tour v první desítce, tak závod pojedu. To se s "odřenýma ušima" povedlo a tak po domluvě s manželkou jsme předčasně po třetí hodině ranní vyrazili ze Šumavy směr Svitavy. Honza přijel na závodiště o něco dříve a tak zázemí našeho týmu nachystal sám.

 024a

Počasí bylo krásné letní, spíše ke koupání než k závodění :-).
Kromě naší Veteránské tour se konaly ještě závody v rámci Mistrovství republiky v dalších třech kategoriích, takže to byl pro nás se ženou opravdu hodně dlouhý den. Závodní okruh jsme opouštěli po devatenácté hodině večerní a před námi byla ještě cesta domů, ale nepředbíhejme.
Našeho závodu se zúčastnilo 12 jezdců rozdělených do dvou skupin, které si každá odjela po tři rozjížďky na pět minut. Následovaly dvě patnáctiminutové semifinále a podle jejích výsledků byl stanoven startovní rošt pro dvacetiminutovou finálovou jízdu, ve které startovalo všech dvanáct přihlášených. Tamní trať toto množství bezproblémově zvládne a její, proti minulým ročníkům pozměněný tvar mi velmi vyhovoval. 
Finále bohužel odhalilo, že bez mechaniků (ty tentokrát neměla většina "Veteránistů"), se plnohodnotně závodit nedá. Doplatil na to především Honza, který po nájezdu na "čočku" ohraničující trať převrátil model na střechu a nikdo mu ho nevrátil zpět na kola. Musel si pro model, kterému mezitím zhasl motor zautíkat z tribuny sám, sám mu doplnit palivo a nastartovat. Ztrátu chtěl samozřejmě dohnat, ovšem chyboval opět stejným způsobem a tak velmi frustrovaný ze závodu odstoupil a rozhodl se mi po zbytek finále dělat mechanika. Za toto kamarádské gesto mu velmi děkuji, a již po mnohokráte dokázal, jak dobrým šéfem týmu je. 
Já během finále "vyrobil" také dvě chyby, ale ty mě naštěstí stály jen zdržení pár sekund, které neměly žádný vliv na mé pořadí v cíli.
Takže Honza nakonec po nedokončeném finále skončil jedenáctý a já svým šestým místem zajel můj zatím nejlepší výsledek Veteránské tour ve Svitavách.

042a

Závěrem je potřeba poděkovat organizátorům, za nejen perfektně připravenou trať, ale celé závodiště včetně zázemí a jako vždy i kvalitní a chutný bufet :-)

Fotogalerie Svitavy - ZDE


První polovina letošní Veteránské tour je za námi. (Vůči oficiálnímu kalendáři se původní termín 19.6. posunul o týden dál, což dalo více času na přípravu.) 
Jinými slovy, třetí letošní závod nás přivedl do velmi hezkého areálu na břehu řeky Sázavy v Blansku. Já v něm vidím velkou podobnost, co se začleněni do krajiny týče s "naším Sokolíkem". 
Zatímco Sokolík je opravdu retro, tak RC dráha v Blansku je moderní a za mě, je to nejlépe "čitelná" a snad i nejbezpečnější trať celého seriálu. 
Již cestou na závody bylo jasné, že nás čeká krásný letní den. Přijeli jsme s Honzou vcelku brzo (v cca 7:15) a než jsme stačili vše vybalit a nachystat k závodu, tak už jsme měli na stole "Anglickou snídaní" o kterou se postaral Ondra Dvořák, promotér Veteránské tour. Nejen, že vše organizoval a dělal mechanika svému synovi Adrianovi, ale ještě se staral i o naše žaludky. Ondro velké díky a měl jsi to opravdu moc dobré!!!
Závodníků se tentokrát sešlo pouze jedenáct, po krátké rozpravě jsme byli rozděleni do dvou skupin. Každá skupina si odjela tři sedmiminutové kvalifikační jízdy. Z nich se podle výsledků stanovilo startovní pořadí pro dvě 15 minutové semifinále. V nich se podle umístění rozhodlo, kdo pojede které finále. Ty byly také dvě, dvacetiminutové.
Ale pěkně od začátku z pohledu našeho týmu.
Kvalifikační jízdy jsme absolvovali v pohodě, protože oba modely nám fungovaly bezchybně a těšili jsme se na semifinále. V přestávce na oběd, při zběžné kontrole mého podvozku jsem si všiml, že se pravděpodobně zadírá diferenciál. Rozhodli jsme se ho raději preventivně vyměnit. Já i Honza jsme startovali v prvním semifinále a tak času na zbyt moc nebylo. Způsobilo to velké pozdvižení v depu :-), protože to znamená rozmontovat takřka celou zadní nápravu a to není úkol na "pět minut". Zvládli jsme to a zbyl čas i na výtečný Řecký salát od Ondry :-).
 
015a

Natěšeni jsme odstartovali do semifinále. To nám oběma sedlo, jezdili jsme s Honzou za sebou a nakonec z toho bylo moje druhé a Honzovo třetí místo, což nás katapultovalo do "rychlejšího" finále.
I to jsme si hodně užili, dojeli jsme v něm - Honza na třetím a já na čtvrtém místě. Vyloženě jsme neudělali závažnější chybu, takže velká spokojenost.
Protože se celkové pořadí určuje podle toho, kdo najede více kol, bez ohledu ve které finálové jízdě jede, tak celkově se Honza umístil na čtvrtém a já na šestém místě.

021a

Něco málo o Honzovi - 
Honza v drtivé většině závodů, které jsme společně za ta léta absolvovali, byl a je v čase na jedno kolo rychlejší než já. Ve finálových jízdách to ale mnohokrát nedokázal zúročit, ať už kolizemi, či nějakou závadou končíval v celkovém umístění za mnou. Po loňském "dvojzávodě v Brně", kde obsadil třetí místo, což ho posunulo i na celkovou třetí příčku loňské Veteránské tour se zdá, že smůlu protrhl. V Třebíči to sice ještě nevyšlo, ale Sokolík i Blansko zajel excelentně. Jen tak dál Honzo!!!
Co ještě dodat - letošek je tak nějak ve všeobecném znamení nedostatku mechaniku, tak jsme si navzájem všichni pomáhali a celkově byla opět velmi dobrá "Veteránská pohoda", tak jako i v obou předchozích závodech letošního, již devátého ročníku Veteránské tour.
Všechny tři závody byly odjety samostatně, tedy nebyly přidruženy k žádným jiným kategoriím a můj osobní názor je, že přesně tento koncept jim velice sluší. Myslím, že takto to bylo i plánováno v prvopočátcích vznikající Veteránské tour a první tři letošní závody s vrátily k těmto kořenům. Asi by nebylo možné takto uspřádat všechny závody, pronájmy drah, časomíry atd samozřejmě něco stojí, ale takto "samostatně" je to opravdu na pohodu.
Ale nemyslete si, když stojíte na "věži" a ozve se startovní signál, tak veškerá pohoda jde stranou :-) 

Jak řekl Steve McQueen - 

"Racing is life ...
Anything that happens
before or after is jest waiting."

Fotogalerie Blansko - ZDE


Letošní závod na kultovním Sokolíku se stal historii.  
Počasí i tentokrát ukázalo svou vlídnou tvář, na což pravděpodobně dohlížel i pohanský bůh slunce, hojnosti a úrody Radegast z nedalekého Radhoště a případné dešťové mraky odfoukával pryč od závodní dráhy.
Do veteránského závodu nastoupilo patnáct závodníků, stejný počet jako v Třebíči. Takže úvahy, že dvoudenní schéma závodů (sobota "elektry" a neděle "čuďáky") některé lidí startovat v nedělním závodě odradí, se ukázaly jako liché. Za dob Poháru Elišky Junkové se takto závodilo běžně, v sobotu byl odjet pohárový závod Elišky Junkové, který se jezdil s modely formulí a v neděli se jely tzv "placky" tedy ony modely, které nyní startuji ve Veteránské tour. A to jsme cestovali od Prahy po Košice a nikdo si nestěžoval.
Ale zpět k Sokolíku - Po krátké předzávodní rozpravě se závodníci rozdělili do tří skupin. Každá z nich si odjela tři sedmiminutové kvalifikační jízdy. Pak následovalo přerozdělení do dvou patnáctiminutových semifinálových jízd. Ti, kteří se v nich umístili na prvních čtyřech místech, si zajistili účast ve velkém finále. Honza startoval v prvním a celou dobu si udržoval čtvrtou, tedy poslední postupovou pozici. Hlavně v závěru to byl ale nervy drásající souboj s Jardou Beranem, který se na něj dotahoval a v cíli je od sebe dělilo tuším 0,8 sekundy. Já startoval ve druhé jízdě a měl jsem podle složení naší skupiny, velké obavy abych se umístil do čtvrtého místa. Nakonec díky kolizím a poruchám soupeřů jsem s přehledem dojel na třetím postupovém místě. 
Pak následovalo opravné semifinále na 15 minut, ze kterého postoupili ještě další dva nejlepší do desetičlenného finále. 
Ve finále nám dělal mechanika Martin Jarošek, který se i s manželkou přijel po mnoha letech podívat na ty naše RC závody a také už něco chystá :-). Toto finále jsme si s Honzou užili, já jezdil na páté pozici, Honza za mnou, pak jsme se prohodili, a ač jsem se k němu přibližoval, tak vlastními chybami v samotném závěru závodu už zůstalo pořadí - Honza pátý, já šestý. Za náš tým určitě velká spokojenost, nic jsme nepoškodili a závod si užili.

013a

Závěrem je třeba poděkovat Romanovi Krejčímu, za opravdu krásné, pohodové závody. Jen je velká škoda, že příchozí diváky bychom snad spočítali na prstech. Těžko říci, zda za to může ta "pokřivená" doba, nebo prostě lidi už nic nezajímá. Píšu to proto, že za dob Poháru Elišky Junkové v osmdesátých letech minulého století se kolem trati tísnily stovky diváku.

015a

Fotogalerie F-M Sokolík - ZDE

Průběžné pořadí Veteránské tour 2021 po dvou závodech - ZDE

Průběžné pořadía

055a


První závod letošní Veteránské tour je za námi.
Předpověď počasí nevěstila nic dobrého, ale nakonec to až tak zle nebylo. S naším příjezdem v cca 8 hodin ráno dopadaly na trať poslední dešťové kapky. Byla však velká zima a tak závodní dráha osychala velmi pomalu. "Naštěstí" foukal silný vítr, který vyschnutí dopomáhal. Onen studený vítr ovšem umocňoval pocitovou teplotu směrem dolů tak, že se musel rozdělat i oheň, abychom se trochu ohřáli :-).
Závod, díky výše popsanému začal až před polednem a odpoledne dokonce vykouklo mezi mraky i sluníčko.
Patnáct přihlášených závodníků bylo rozděleno do tří skupin, které absolvovaly po tři pětiminutové kvalifikační jízdy. Po jejích odjetí se všichni zúčastnění rozdělili znovu, tentokrát do dvou skupin které si odjely patnáctiminutové tréninky a pak už následovaly dvě půlhodinové finálové jízdy, ze kterých se podle počtu odjetých kol určilo celkové pořadí. My s Honzou jsme startovali v prvním. Honza měl již tradičně lepší časy na jedno kolo než já, ale dělal zbytečné chyby a jedna se mu stala osudnou. Po střetu jeho modelu s hrazením, mu přestalo fungovat servo řízení a závod pro něj skončil. Celkově se tedy Honza umístil na 11. místě.
Já již v prvním kole finále dostal ránu od druhého modelu, který přeletěl přes ohradník tratě a trefil můj model tak nešťastně, že mu ohnul osu pravého předního kola a ulomil jeho horní kyvné rameno. Po provizorní opravě jsem pokračoval, ono rameno ale ještě jednou "vypadlo", takže se znovu opravovalo. Těsně před koncem finále jsem se vlastí chybou dostal přes hrazení do protisměru, kde mě trefil shodou okolností ten sám "soupeřův" model :-( Oba modely byly ale pojízdné a tak jsme dojeli až do cíle. (Rána to byla ale ukrutná, čtyř milimetrové šasi na mém modelu nevydrželo a v přední části se ohnulo a na jedné straně prasklo) Moje celkově 9. místo, díky těmto skutečnostem beru jako úspěch.
Ve druhém finále jsem dělal mechanika Tomáši Rajdusovi. Ten předvedl jak se cílevědomě jede za vítězstvím. Naprosto konzistentní jízdou, bez jediné kolize kroužil jedno "čisté" kolo za druhým a s náskokem tři kol před Radovanem Konopíkem zvítězil.

028a

Závěrem dlužno poděkovat partě kolem Jardy Berana, za již tradičně velmi dobře připravené závody. V neděli se ještě jel závod "elekter" a modelů Formulí 1:8, ale toho se náš tým nezúčastnil.
Tak nashledanou už 13. června 2021 (neděle) na Sokolíku :-)

Fotogalerie Třebíč - ZDE

054a

V letošním roce vstupuje Veteránská tour už do devátého ročníku. Doba je bohužel taková, jaká je a tak čas ukáže, kolik závodů se podaří zorganizovat. Za náš klub - VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! mohu napsat, že se i tohoto ročníku chceme zúčastnit, tedy určitě Honza po jeho famózním loňském celkovém třetím místě a samozřejmě i já. Nad Vláďou je zatím otazník, věnuje se více modelům letadel, tak uvidíme, jak se nakonec rozhodne... no snad na tradičním Sokolíku by startovat mohl.
Když už píšu o Sokolíku, tak tentokrát to s možností uspořádat závody na tomto jedinečném místě nebylo vůbec jednoduché. 
Roman (organizátor závodů na Sokolíku) byl po loňsku hodně zklamaný. Vždy se snaží, aby byli všichni zúčastnění spokojení, věnuje organizaci těchto jedinečných závodů v krásném prostředí "podBeskydí" hodně času a právě vloni sklidil víceméně nevděk. Stěžovali si mu závodníci, kteří závodí pouze s "elektrama", že jim tam děláme se "spalovákama" hluk a že je otavují zplodiny z naších výfuků. Na oplátku, si mu prý stěžovali i někteří z nás "veteránistů", že jsou díky těm "elektrám" závody velmi zdlouhavé. Nakonec se přece jen našlo pro letošek řešení - V pátek se postaví dráha a můžou trénovat "elektry". V sobotu se odjede jejích závod a po jeho ukončení bude možnost tréninku Veteránské tour. A pak v neděli bude mít svůj samostatný závod Veteránská tour. S tímto časovým uspořádáním, si myslím, musí být všichni spokojení.
Další problém ale nastal s termínem. Tradiční červencový, byl bohužel chybou ze strany majitele areálu obsazen. Nový termín tedy je 12. - 13. červen, viz kalendář.
Co se týká techniky našeho týmu, tak vše je připraveno, osvědčené loňské podvozky doznaly pouze změny u předního nárazníku, který bude nově celý ukrytý v karosérii. 
Aby šéfkonstruktér Honza neporušil tradici, díky této změně se mění i název na - Höfer Columbia mk 2 EVO 2021 :-)

Kalendář VETERÁNSÉ TOUR 2021 -

2021


 014

  2009-2025 Jirka automodely 1:18

návštěvníků stránky
celkem364 109
tento týden394
dnes45