Archív mých některých starších Aktualizací 4:Malá prezentace mého VELKÉHO koníčka.

Aktualizováno : 1.1.2020

Aktualizováno : 30.12.2019

Poslední aktualizace tohoto roku je zde -

Pod Vánočním stromečkem jsem měl ještě model vozu Formule 1

Ferrari 312 T 1975 

Tento vůz dovezl Nikiho Laudu k jeho prvnímu titulu světového šampióna ve Formuli 1. Dřívější konstrukce označená jako 312 B3 již nebyla moc konkurenceschopná a vůz trpěl mimo jiné i velkou nedotáčivosti. Mauro Forghieri proto postavil do sezóny 1975 nový vůz, s označením „T“ (Transversale) což znamenalo, že převodovka byla umístěna napříč, před zadní nápravou. Šasi bylo vyrobeno z hliníkových panelů, které byly vyztuženy ocelovými trubkami. Celé toto řešení se ukázalo jako správné a slavilo zasloužený úspěch. 

K samotnému modelu. 

Před mnoha lety model tohoto vozu vyráběla velmi hezky a detailně fy exoto. O něco málo detailněji jej vyráběla i fy PMA MINICHAMPS. Modely obou firem byly kovové a měly odnímatelný kryt kokpitu včetně „nasávače“ vzduchu, takže i motorový prostor byl velmi hezký zpracován. V dnešní době jsou tyto modely, dá se říci za rozumné peníze nesehnatelné. 

Pro ty, kdo mají stejně jako já, onen „ zlatý věk“ Formule 1 rádi, kdy sex byl bezpečný, ale závody nebezpečné a chtěli by mít model Ferrari 312 T v měřítku 1:18, se před nedávnem naskytla alternativa v podobě resinového modelu tohoto vozu, který vyrobila fy GP Replicas. 

Od této firmy mám již model Ferrari 330 P4 a pokud pominu drobné nepřesnosti vůči originálnímu vozu, tak model jako takový je svým zpracováním na opravdu špičkové úrovni. 

Když se objevily první fotografie předvýrobního vzorku modelu 312T od této firmy, dosti mi vadila absence vypínače elektřiny na levé straně kokpitu (Model 1:12 tento vypínač postrádá). Na hotový model, který byl v měřítku 1:18 před nedávnem určen pro prodej, již tento „vypínač“ fy GP Replicas zabudovala. Trochu ještě postrádám nýty na směrových křidélkách jak předního, tak i zadního přítlačného křídla a mohl být také lépe „naznačen“ otvor v držáku zadního křídla k chladiči na jeho zadní straně, ale co je dokonalé :-). 

Na mém modelu jsem bohužel musel zapracovat, aby vypadal tak, jak jej vidíte na fotografiích. Konkrétně – „chladič“ pod zadním křídlem byl vlepen křivě, musel jsem ho odlepit a znovu rovně vlepit, tak samo „stříbrnou příčnou přepážku“ pod přední nápravou, která byla také nakřivo. Pravé výfuky byly výše než levé, tam stačilo mezi jejich držák a místo, kde je uchycen vlepit malinký obdélníček oboustranné izolepy odpovídající tloušťky. Přední pravé kolo mělo až příliš velký příklon a model „padal“ na pravou příď. Trochu tomu asi "napomohlo" již z výroby velmi silné přišroubování modelu k podložce. Jako řešení se ukázalo odlomení tohoto kola a jeho opětovné nalepení do správné polohy, což modelu velmi prospělo. Asi největší oříšek bylo ale přední křídlo, které bylo také křivě nalepeno a ještě k tomu dosti prohnuté. Naštěstí lepené plochy tohoto křídla k jeho držáku jsou malé a křídlo se dalo lehce odlepit. Na jeho rovnání jsem použil fén, křídlo jsem odspodu opatrně nahříval a tvaroval. Pak jej nalepil zpátky na místo. Ještě podotknu, že vše jsem lepil Duvilaxem (stavební disperse), se kterou mám při takovýchto opravách velmi dobré zkušenosti. 

Pokud se někdo podivujete, proč jsem model raději nevrátil, měl jsem, objednány dva tyto modely, jeden ještě pro kolegu a na obou byly nějaké ty chyby, tak jsem usoudil, že si ten svůj raději opravím, protože by mi mohl třeba přijít ještě horší. Také jsem si jistý, že to, co tady výše popisuji, by asi většina sběratelů vůbec neřešila. 

Co se týká věrnosti modelu, tak tentokráte výrobce neuvádí konkrétní závod, ale že je to model vozu ze sezóny GP 1975, takže odpadá dohledávání, zda je ten nebo jiný nápis, či logo správně. Když už jsme u „reklam“, tak veškeré „vodní obtisky“, jsou na mém modelu velmi dobře nalepeny, což poslední dobou, hlavně u modelů závodních vozu nebývá zvykem. Model mám od pana Prantnera Svět autíček.

Také jsem tento model detailněji vyfotografoval - ZDE

Ferrari 312 T Niki Lauda GP 1975 #12 GP Replicas

Aktualizováno : 27.12.2019

Hybridní supersport PORSCHE 918 Spyder.

Když automobilka PORSCHE avizovala, že od roku 2013 spouští výrobu tohoto vozu, našli se škarohlídové, kteří tvrdili, že je to neprodejné, drahé a velmi přetechnizované monstrum (cena začínala pod 20. milióny Kč), které si jen těžko najde klientelu. Mýlili se. Než se v roce 2015 ukončila jeho výroba, bylo všech plánovaných 918 kusů vyprodáno. A co více, vůz byl natolik úspěšný, že ve vývojovém středisku závodních vozů fy PORSCHE ve Weissachu vznikla speciální odlehčena série (- 35 kg) „Weissach package“, využívající karbonové díly karosérie a disky z hořčíkových slitin. Tyto limitované vozy byly lakovány buď v klasických barvách, nebo ve speciálních „retro“ zbarveních, odkazujících na slavnou éru typu 917 a to AUSTRIA, nebo MARTINI týmu.

Já měl tu čest, se s tímto supersportem poprvé setkat v Le Mans 2014. První, co mě na něm upoutalo, byla jeho zdánlivá mohutnost. Na druhou stranu, na mě vůz působil velmi kompaktně, díky krásným křivkám karosérie, které se vzájemně protínaly a prolínaly a to při jakémkoliv úhlu pohledu. Nic tam nechybělo, nic nenadbývalo, jednoduše krása. Teda jedna věc přece jen vynikala nad jiné, překrásné disky kol, zpoza kterých „zářily“ mohutné, zeleně lakované třmeny brzd.

Podruhé jsem jej viděl, to už ve verzi „Weissach package“, letos v zázemí prodejny PORSCHE v Zuffenhausenu a pak ještě v muzeu PORSCHE.

Ještě jedna perlička, nemám ji ověřenou, vycházím pouze z jediného zdroje, tak to tak prosím berte. Cena nové baterie hybridního pohonu včetně její výměny, prý stojí cca 5,5 milionu Kč.

A nyní k modelu -

Modelová nabídka tohoto vozu je díky jeho popularitě více než standardní, hned čtyři firmy jej vyráběly, nebo některé snad ještě vyrábějí v měřítku 1:18 a to v nepřeberném množství barevných provedení a několika verzích. Díky tomu by se dalo říci, že si vybere snad každý sběratel. Opravdu? Já to tak lehké neměl. Jako první jsem vypustil ze seznamu výrobky fy Welly, které se sice prodávají i v obchůdku PORSCHE muzea, ale „můj šálek čaje to není“. Mým favoritem byl výrobek PMA MINICHAMPS, už kvůli tomu, že mám od nich model PORSCHE Carrera GT, se kterým jsem spokojen. Bohužel „918“ je v jejich podání krok zpět. Nelíbí se mi na něm slícování, „kovová“ voštinová mřížka nad motorem je pouze naznačená na průhledné potištěné folii a také absence bezpečnostních pásu. Začal jsem tedy uvažovat o modelu fy Spark, ten je sice vyroben podle mých představ, ale bohužel z resinu a neotevírací model „civilního“ vozu, to nějak neskousnu.  A jsme na konci, zbývá plastový AUTOart.

 Když se před léty řešila „aféra zincpest“, přišla tato firma s tím, že začínají vyrábět modely tzv. technologii „Composite DieCast“. Za tímto honosným  názvem se v praxi skrývá, že model je vyroben z plastových dílů uchycených na kovové kostře (opravdu nevím, kde tato kostra konkrétně u modelu PORSCHE 918 je, ale model kvůli tomu rozebírat nebudu :-). Přečetl jsem o tom hodně, ale až doposud, jsem takto vyrobený model v ruce nedržel.

AUTOart bohužel vyrábí pouze verzi „Weissach package“, která samozřejmě postrádá ony krásné disky, které jsem tak obdivoval v Le Mans 2014. Ty jsem musel za předpokladu, že si onen model koupím, oželet. Také jsem dlouho řešil, zda je adekvátní dát za plastové, i když hezké autíčko tolik peněz. Když už jsem se konečně rozhodl, tak jednoznačně pro bílou verzi MARTINI. Té velmi sluší i černá „hořčíková kola“ i s černými třmeny brzd, ačkoliv původní vůz #15 má třmeny zelené. Ta zelená by to barevné sladění modelu asi narušovala (můj názor) takže ač v tomto není model podle originálů, mě se tak líbí.

Závěrem, model je to velmi krásný, bez zjevných chyb, jednotlivé díly jsou hezký slícované, vše přesně zapadá. Jako bonus vidím odnimatelný kryt motorového prostoru. O tom se ze začátku produkce modelu moc nevědělo a AUTOart byl právě kvůli tomu na různých fórech kritizován. Přesně to nevím, ale údajně žádná z modelářských firem nedostala od fy PORSCHE oprávnění, aby mohla modelově ztvárnit hybridní pohonnou jednotku tohoto vozu. Tak to AUTOart udělal po svém. Modelu v této cenové kategorii, by asi více prospěl tampónový tisk než „vodní obtisky“, ale to je bohužel trend dnešní doby. Také se musíte smířit s tím, že model je velmi lehký, je to prostě „plasťák“, ale krásny.

PORSCHE 918 Spyder MARTINI Weissach Package

Aktualizováno : 4.11.2019

Dnes zařazuji do sbírky poslední chybějící model "dlouhého" PORSCHE 917 z Le Mans 1971. Svým designem, snad vypadá nejvšedněji ze všech tří, které onen rok v Le Mans startovaly. Jenže právě toto, nejmíň nápadné auto se zapsalo do historie. Tento vůz totiž objel okruh LaSarthe absolutně nejrychleji v celé jeho historii. Stalo se tak v dubnu roku 1971 při testech a pilotoval jej Jackie Oliver. Časomíra se tehdy zastavila na hodnotě 3:13:6 minut, což odpovídá průměrné rychlosti na jedno kolo 250,5 km/h. Tehdy byla trať o 160 metrů (13,469 km) kratší než dnes (13,629 km) a také rovinkou Mulsanne (Hunardiéres) se jezdilo rovně. Tam tento vůz zaznamenal maximální rychlost 386 km/h (některé prameny uvádějí dokonce 396 km/h) a to se psal rok 1971. V té době byl vůz ještě celý bílý a nesl na sobě startovní číslo 21. Během tréninku před závodem, v červnu 1971 se tomuto času nejvíce přiblížil Pedro Rodriguez se stejným vozem. Okruh obkroužil za 3:13:9 minut a tím zajistil #18 první startovní pozici. To už byl vůz v barvách John Wyer Automotive Engineering, tedy "Gulf". Toto šasi (#043) startovalo i v Le Mans 1970 a dojelo na druhém místě ("Hippie car #3").Bohuželroku1971, kdy se do závodu startovalo poprvé "letmým startem", musela posádka J. Oliver - P. Rodriguez odstoupit po 187 odjetých kolech pro poruchu olejového potrubí. Byla to škoda, protože vůz byl na vedoucí pozici takřka do poloviny závodu (pouze v druhé hodině klesl přechodně na druhé místo). Ve dvanácté hodině klesl na 3. a pak, když se definitivně zastavil ve čtrnácté hodině závodu, odstoupil ze 6 místa. Dnes je vůz přestavěn zpět do podoby "Hippie caru" z Le Mans 1970 a měl by se nacházet ve vlastnictví soukromého sběratele v Americe (Simeone Museum Philadelphia).

K samotnému modelu - Marně jsem čekal, že by jej snad vyrobila fy  AUTOart, asi se jim nechtělo upravovat formy k vůlí některým odlišnostem od #17 a #21. Zakoupil jsem si tedy resinový model fy CMR. 

Když si zakoupíte resinový model vozu z Le Mans vyroben firmou CMR, tak můžete čekat dvě věci.

Za prvé - Pokud je vám štěstí nakloněno a na vašem konkrétním modelu nenaleznete takřka žádné chyby, pak máte za přívětivý peníz opravdu velmi hezký, čistě vypracovaný model, s krásným lakem, který i proporčně sedí s originálním vozem. Když se vám ještě podaří využit nějakou slevovou akci, tak je poměr kvality vůči ceně nadstandardní.

Za druhé - tyto jejich modely jsou až překvapivě těžké. Takže, když jej držíte v ruce, tak víte, že opravdu něco držíte. Já měl tentokrát štěstí a mám podařený model.

PORSCHE 917 L Gulf Le Mans 1971 #18 CMR

Aktualizováno : 14.10.2019

ŠKODA 130RS. Náš legendární závodní speciál, který vznik z neméně legendárního "erka, kupátka, či Českého PORSCHE", jak se také přezdívalo ŠKODĚ 110R. Ano ŠKODA 130RS byla ve své době velmi úspěšným závodním vozem a to jak na okruzích, závodech do vrchů, či soutěžích, čili rally.

A právě z posledně jmenovaného odvětví automobilového sportu, konkrétně Rally Monte Carlo 1977 dnes zařazuji do sbírky model této legendy. Posádka V. Blahna a L. Hlávka s vozem #49 v této rally zvítězila ve třídě do 1300 kubických centimetrů. Tento úspěch ještě podtrhla druhým místem posádka M. Zapadlo J. Motal se stejným vozem. 

Model je vyroben s resinu firmou FOX18 a jedná se o reedici. Nebudu zde tvrdit, že je bezchybný. I na něm se projevuje všeobecný neduh modelů závodních vozů, kdy obtisky nejsou zcela dobře nalepeny (umístěny křivě, bokem, zcela přesně na sebe nenavazuji...), ale konkrétně na mém modelů nejsou tyto chybky až tak zásadní. Tvarově se mi model líbí a vidím v něm originální vůz, jen na pravé straně je podivně "vyboulená" střecha nad dveřmi, kde se zvedá směrem dozadu vzhůru až k bočnímu okénku. Všechny modely to tak asi nemají, ale našel jsem fotografie i z první edice, na kterých to je také patrné, třeba ZDE. Ale dost kritiky! Model je to opravdu hezký, a ač sbírám modely rally vozů velmi sporadicky, jsem velmi rád, že jsem si jej pořídil. Mám jej z obchodu Retro-auta.com.

ŠKODA 130RS Rally Monte Carlo 1977 #49 FOX18

Aktualizováno : 7.9.2019

Pěkný článek o vzniku legendárního PORSCHE 917, které si prosadil Ferdinand Piëch - ZDE. 

Výstava Colours of Speed - 50 Jahre Porsche 917 v PORSCHE MUZEU je prodloužená do 8. prosince 2019.

Aktualizováno : 27.8.2019

Ve věku 82 let zemřel v neděli 25.8.2019 Ferdinand Piëch, mimo jiné "otec" legendárního vozu PORSCHE 917. RIP

foto - archív PORSCHE

Aktualizováno : 14.8.2019

Někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století jsem si v Mladém techniku v Ostravě zakoupil svou první stavebnicí RC automodelu. Byl to výrobek japonské firmy Tamiya, model v měřítku 1:12 - MARTINI PORSCHE 935 Turbo. Zaplatil jsem tehdy za něj 500,- Kčs. Model to byl kompletní kromě baterií a RC soupravy.

Snad od počátků sbírání modelů 1:18 jsem stál o to, mít model onoho vozu MARTINI PORSCHE 935 Turbo (Le Mans 1976) ve své sbírce. Vyráběla jej firma exoto, ovšem nikdy nebylo jednoduché tento model zakoupit. Dnes, pokud se prodává, tak za velmi vysoké sumy a upřímně, není to zase až tak dokonalá replika skutečného vozu. Již několik let tento model avizuje fy TSM, bohužel ale zatím v prodeji není. Příležitosti se chopila firma Norev, která ho poprvé prodávala před rokem. Nyní se dá zakoupit opět. Ač mám k tomuto modelu díky jeho zjednodušení výhrady, nakonec jsem neodolal a pořídil si jej. Uvažuji, že bych na modelu nějaké ty úpravy provedl, aby byl detailnější, ale bylo by to náročnější, než u Sauber Mercedesu C9, který jsem upravoval vloni. Model mám od pana Prantnera - Svět autíček. Časem přidám detailnější fotografie tohoto modelu do sekce MARTINI RACING.

PORSCHE 935 Turbo MARTINI Le Mans 1976 #40 NOREV

Aktualizováno : 5.8.2019

Před měsícem jsem se vrátil, z pro mě neskutečné výstavy  - Colours of Speed - 50 Jahre Porsche 917, která ještě probíhá do 15. září v muzeu PORSCHE v Zuffenhausenu. Konečně jsem dokončil nějaké to povídání o tomto výletu a také se "prokousal" alespoň fotografiemi z PORSCHE muzea, časem ještě zařadím fotografie z Mercedes - Benz muzea.

Aktualizováno : 6.6.2019

Model vozu PORSCHE 917/30 TC číslo šasi 001, již mám ve své sbírce devět let. Nyní jsem se k tomuto vozu zase vrátil a pořídil si jeho model ze závodu, který se konal na Hockenheimringu 13.4.1975 v rámci Interserie. Vůz se tam představil v nových barvách Vaillant. Ač nedám dopustit na "MARTINI", toto zelené zbarvení Vaillant tomuto vozu neskutečně sluší.  Onen vůz je nyní možno vidět, mimo jiné v rámci výstavy 50 Years of PORSCHE 917 - Colours of Speed, která momentálně probíhá v muzeu PORSCHE.

Firma PMA MINICHAMPS vyrobila před časem v reedici několik barevných provedení tohoto vozu a právě "Vaillant" mě velmi zaujal. Jednak proto, že se ještě jedná o "poctivý otvírací kovový model" a také jsem chtěl ve své sbírce mít model v těchto barvách. Mám jej od pana Borského - Svět modelů.

Model je to opravdu moc hezký, jen nechápu ten rozpor v označení všech těchto modelů, tedy 917/20 TC, na místo 917/30 TC. Proč má PMA MINICHAMPS takto ony modely označeny opravdu nevím a nechci ani toto jejich označení na svých stránkách měnit, protože je tento model vždy uváděn jako 917/20 TC  :-(.

PORSCHE 917/20 TC Vaillant Hockenheim 1975 #0 PMA MINICHAMPS

Aktualizováno : 21.5.2019

Motoristický svět zasáhla smutná zpráva. 

Včera, ve věku sedmdesátí let zemřela jedna z legend Formule 1, Niki Lauda. 

Teď již jsou zase spolu. Rivalové, ale hlavně velcí kamarádi, kteří se respektovali. 

Tak, ať vám to i nahoře jezdí mistři R.I.P.

Niki Lauda - * 22. únor 1949 + 20. květen 2019

James Hunt - *29. srpen 1947 + 15. červen 1993

Aktualizováno : 3.5.2019

Právě dnes je to deset let, co jsem oficiálně "spustil" tyto stránky. Na počátku byla zvědavost, zda něco takového vůbec dokážu vytvořit a jestli to k něčemu bude. Zda se mi to daří, to musíte posoudit vy, kdo si někdy tyto stánky otevřete, něco si prohlédnete, či dokonce i přečtete.

Již od počátku jsem měl v úmyslu, zde neprezentovat jen "fotografické seznamy modelů", ale přidat k oněm fotografiím i něco navíc. A o to se snažím. Sběratelství z mého pohledu není o tom, že si koupím model, zařadím ho do seznamu a uložím do vitríny. Já se v drtivé většině zajímám nejdříve o skutečný vůz, jezdce, závod atd. Až pak je na řadě model a pokud je v ceně a kvalitě, kterou mohu akceptovat, tak si jej pořídím. S kvalitou je to ale čím dál horší, což zmiňuji v prezentaci modelů poslední dobu asi dost často.

Aktualizováno : 16.4.2019

Na pravé straně startovní rovinky před boxy, šikmo ve směru jízdy, stojí závodní vozy. Jsou seřazeny podle časů dosažených v tréninku. Tribuny i všechna místa kolem trati jsou zaplněna, napětí je obrovské. Poprvé jsou zde ke startu připraveny i tři zcela nové prototypy PORSCHE 917 (dva tovární a jeden soukromý).

PORSCHE již několik let usiluje o celkové vítězství v tomto velmi prestižním závodě a právě typ 917 má tento cíl splnit. PORSCHE 917 překonává snad všechno, co se doposud (1969) na závodní dráze objevilo. Vzduchem chlazený plochý dvanáctiválec 4494 cm3 2x OHC dává výkon 520k při 8000 ot./min. Převody jsou nadstaveny tak, aby na rovince Hunaudiéres vozy atakovaly rychlost 385 km/h. Měření však ukázala, že maximální rychlost se pohybuje pouze kolem 335 km/h. Důvodem je, že vozy jsou velmi nestabilní a nedají se při tak velkých rychlostech vůbec uřídit. Ne nadarmo si tento typ, v jeho počátcích vysloužil přezdívku „bestie na kolech“. Kromě nestabilního chování vozu, si jezdci ještě stěžuji na příšerný hluk v kabině, který způsobuji výfuky vyvedeny po stranách před zadními koly. Přesto všechno, Rolf Stommelen s tímto „monstrem“ překonal v tréninku rekord okruhu a stanovil nový nejrychlejší čas na jedno kolo - 3:22.9 min, což odpovídá průměrné rychlosti 239,74 km/h.

Na protější straně dráhy nervózně vyčkávají jezdci, aby na pokyn startéra co nejrychleji přeběhli trať, nasedli do svých vozů, nastartovali a v drtivé většině nepřipoutání vyrazili do jednoho z nejtěžších závodů světa. Mezi nimi jsou i John Woolfe a Jacky Ickx.

Na hodinách před boxy se kryje malá ručička s číslici 2, Francouzka vlajka v rukou startéra Bernarda Constena klesá a velká doskočila na 12. Je odstartováno. Všichni jezdci se rozbíhají ke svým vozům, až na jednoho, Jacky Ickxe. Ten, tak zvanou „protestní chůzi jednoho muže“, pomalým krokem dává najevo, že tato startovní procedura je už dávno zastaralá a při dnešních rychlých vozech velmi nebezpečná. Protestuje tak i díky události, ke které zde došlo kvůli špatně dovřeným dveřím jednoho z vozu již o rok dříve. Následující minuty a hodiny mu dají za pravdu a tento způsob startu se stane historii.

Zatím, co všichni ostatní jezdci už vyrazili ve svých vozech na trať, Jacky Ickx přichází jako poslední ke svému krásnému modro oranžovému Fordu GT40 #6, nasedá do něj, poctivě zavírá dveře, důkladně se připoutává bezpečnostními pásy a vyjíždí vstříc svému prvnímu vítězství v Le Mans. O 24 hodin později opravdu vítězně projíždí cílem a zpečeťuje tak osud startu zvaného "Le Mans".

Vraťme se však ještě k výše zmíněnému Johnu Woolfemu. Tento 37 lety anglický závodník, byl prvním soukromým jezdcem, kterému automobilka PORSCHE prodala svůj nejnovější typ 917. Požadovaná cena byla 140 000 DM (16 000 liber). John zaplatil a vůz číslo šasi 005 mu byl dodán do dějiště závodu. Při prodeji automobilka samozřejmě zohlednila, že Woolfe má dostatečné zkušenosti s řízením rychlých a silných závodních vozů. Woolfeho spolujezdec Digby Martland měl ale v tréninku s nestabilním vozem obrovské problémy, málem ho rozbil a proto raději odstoupil. Woolfe pro změnu „přetočil“ motor. Továrna mu však vyšla vstříc a dodala nový. Vedení závodního týmu PORSCHE, tedy Ferdinand Piëch rozhodl, že místo odstoupivšího Martlanda pojede závod ve voze s Woolfem tovární jezdec Herbert Linge, zatím co Kurt Ahres vůz kvalifikoval do závodu na 9. pozici. Piëch ještě prosazoval, že závod rozjede Linge, protože má s typem 917 více zkušenosti. Woolfe ale nesouhlasil. Řekl mu, že vůz je jeho, protože si ho koupil a tak si určuje podmínky sám. Na tribuně měl celou rodinu a chtěl, aby viděli jeho start.

John Woolfe tedy odstartoval do závodu, jel agresivně a během prvního okruhu se posunul o několik pozic dopředu. Když se v tomto úvodním kole závodu blížil k velmi rychlé zatáčce Maison Blanche, ztratil kontrolu nad svým PORSCHE 917, dvěma koly vjel na trávu a posléze narazil do bariéry. Náraz to byl tak silný, že PORSCHEho krásný nový prototyp rozlomil a nepřipoutaný Woolfe byl vymrštěn z kabiny. Část vozu s téměř plnou nádrží vzplála a odražená od bariéry se sunula zpět na závodní dráhu. Tímto místem zrovna projížděl Chris Amon s Ferrari 312 P #19. Ten již kolizi nemohl zabránit. Následovala obrovská ohnivá exploze. Amon stačil pouze aktivovat palubní hasicí zařízení svého Ferrari a jen s lehkými popáleninami vůz opustil. Těžce zraněný Woolfe byl dopraven do helikoptéry a transportován do nemocnice. Bohužel během transportu svým zraněním podlehl. Stal se tak první a naštěstí i poslední obětí vozu PORSCHE 917. Tato tragická událost spolu s vítězstvím „pomalu jdoucího“ Jackieho Ickxe definitivně zrušila startovní proceduru „Le Mans“ na okruhu LaSarthe.

Celému závodu přihlížel Steve McQueen. S filmovým štábem své společnosti Solar production zde natáčel  první zkušební záběry do připravovaného filmu Le Mans. Fatální nehoda Johna Woolfeho v místě Maison Blanche se stala předlohou "filmové nehody" mezi PORSCHE a Ferrari v úvodu filmu, které také spolu koliduji v úseku Maison Blanche. Ironii osudu je, že při natáčení filmových záběru v létě 1970 měl v tomto úseku tratě s PORSCHE 917 velmi nebezpečnou nehodu i David Piper. Vyvázl naštěstí živý, ale s vážně poraněnou nohou. Do ran se mu dostala brzdová kapalina a jiné nečistoty, takže mu kvůli infekci musela být část nohy amputována. V závěrečných titulcích tohoto kultovního filmu je Piperovi vysloveno zvláštní poděkování za oběť, kterou filmu přinesl. Jako odškodné, dostal zisk z prvního dne promítání filmu. 

Když už zmiňuji film Le Mans, tak je v něm zachycená startovní procedura, která se konala pouze v roce 1970. Vozy také stály šikmo na dráze, jako v roce 1969, ale jezdci již byli uvnitř vozů, dobře uzavření a připoutání bezpečnostními pásy a takto čekali na start. Od následujícího roku 1971 byl zaveden start „Indianapolis“, tedy letmý start za zaváděcím vozem a ten se používá dodnes.

Proč o tom všem píší?

Před nějakým časem, se hlavní inženýr PORSCHE Motorsportu Norbert Singer spojil s Derekem Bellem, aby doladili jízdní vlastnosti vozu PORSCHE 917 Lang Hech, který vlastní Willi Kauhsen. Ten spolu s Dave Seabrookem a právě Norbertem Singerem postavil takřka nový vůz s použitím dílů, které zbyly z šasi #005, včetně původního výrobního štítku. Když se Derek Bell dozvěděl, že se jedná o bývalý vůz Johna Woolfeho, moc se mu do tohoto projektu nechtělo, nakonec ale souhlasil. Řekl, že by to auto už nemělo být spojováno s Woolfem, ale mělo by na něj být nahlíženo jako na část historie motorsportu. Nic méně zbarvení vozu odpovídá John Woolfe racing - Le Mans 1969.

Tento „nový“ vůz se představil na akci Le Mans Classic 2018, tedy 49 let po jeho neblahé premiéře na okruhu LaSarthe v roce 1969. Já využil možnosti a důkladně si jej tam prohlédl. Velmi se mi líbil a i díky příběhu, který okolo tohoto vozu je, jsem se rozhodl si pořídil jeho model. Ve verzi z roku 1969 jej vyrábí firma BBR. Jedná se o resinový, samozřejmě neotevírací model. Bohužel i tak drahý model od věhlasné firmy má z výroby dvě chyby, které jej odlišuji od originálního vozu. První vcelku přehlédnutelná je, že stěrač čelního skla má jen jedno raménko. Druhá je závažnější. Všechny modely této verze 1:18 od fy BBR mají v nápisech John Woolfe Racing nad zadními koly ve jménu Woolfe pouze jedno „o“. Dvakrát jsem kvůli tomu @ kontaktoval fy BBR, samozřejmě bez jakékoliv odezvy. Dlužno ještě dodat, že já sám jsem před objednáním tohoto modelu, studoval jeho fotografie na internetu a porovnával jej se skutečným vozem a této chyby jsem si nevšiml. Objevil jsem ji až, když jsem model fotografoval pro tyto stránky. Už asi stárnu :-). Tento jinak krásný model dnes zařazuji do sbírky. Mám jej od pana Prantnera - Svět autíček.

PORSCHE 917 Le Mans 1969 #10 BBR