Předně je potřeba
se v krátkosti zmínit o té minulé, tedy 10. jubilejní, která se moc nepovedla. Příčin, proč se tak
stalo, bylo několik - odstoupení hlavního promotéra před začátkem sezóny, bez náhrady zrušený závod
na Sokolíku, kvůli nepřízni počasí, naprosto zbytečně zrušený závod ve Svitavách a celkově atmosféra
na zbylých závodech působila, jako by "tour" dojížděla setrvačností.
Letošní, 11. ročník však ukázal, že Veteránská tour stále žije. Ta, jako bájný
pták Fénix povstala z popela. Troufám si napsat, že 11. sezóna byla v celé historii tour jedna z
nejlepších, ne-li vůbec ta nejlepší a to není jen můj názor.
Nevedu si statistiky, ale myslím, že účastníků v některých závodech byly letos
rekordní počty. Všech šest závodů, bylo podle kalendáře odjeto bez problému, prostě skvělá sezóna,
na kterou určitě budou všichni, kdož se ji zúčastnili vzpomínat, jako na velmi zdařilou. Dokonce i
počasí bylo na všech závodech na naší straně :-)
Závěrem je potřeba poděkovat všem těm, kteří ony závody připravovali, a doufám i v budoucnu
připravovat budou. Bez těchto nadšenců, by těžko nějaká Veteránská tour existovala. Obzvláště v
dnešní době, kdy "peníze jsou až na prvním místě". Takže velké díky letí do Třebíče, Blanska, Brna,
Svitav a samozřejmě na náš "kultovní Sokolík".
Tak nashledanou v příštím roce, kdy Veteránská tour
vstoupí do 12. ročníku.
Už od samého rána
bylo krásné, slunečné počasí, to se zajisté líbilo i příznivcům balonového
létání :-) Na tento "finálový dvojzávod" (finálové jízdy se jely po trati i v protisměru a bodový zisk se
zdvojnásoboval), konaný na známé trati "Bosonohopolis" v Brně Bosonohách, se náš tým důkladně
připravil, šlo o hodně. Povolali jsme proto i mechanika Marka Chorovského,
Marku děkujeme. Martin měl totiž
velké šance na velmi dobré celkové umístění a tomu jsme v týmu vše
podřídili.
Velmi milým překvapením byla účast
"TIFOSI",
fandících našemu týmu ve stylovém oblečení :-) S veterány nás
startovalo 17 a byli jsme rozdělení do tří skupin.
Spolu s námi, zde byly ještě další tři kategorie, takže časový harmonogram byl opět
velmi nabitý. My měli na odjetí jen dvě pětiminutové rozjížďky jedním směrem, pak se naše tři
skupiny přerozdělily do dvou půlhodinových finálových jízd. Ty se jely nejprve jedním směrem a pak
ještě druhým. Já s Honzou startoval v prvním finále. Jeho motor jsme naladili na opravdu vysoký
výkon, což sice z jeho modelu udělalo "raketu na kolech", ale toto tempo nevydržel diferenciál a
musel odstoupit. Já toto finále dokončil na 4. místě. Pak byl na řadě Martin. Ten věděl, že na něm
leží zodpovědnost za náš tým. Jel sice rychle, ale obezřetně. Přesto mu při jednom kontaktu se
soupeřovým modelem "vypadl" kulový kloub táhla ovládající šoupátko karburátoru. Závadu se mi
naštěstí podařilo vcelku rychle odstranit a v cíli z toho bylo Martinovo třetí místo. Mezitím Honza
opravil svůj model a mohl se zúčastnit tréninku pro finále v protisměru.
V tomto "opačném" finále hnal Honza zase svůj model
nekompromisně vpřed, až to nevydržela ojnice jeho motoru a byl konec :-(, já dojel opět čtvrtý. V
posledním půlhodinovém finále startoval Martin. Bylo evidentní, že mu jízda v protisměru moc
nesvědčí, přesto kromě jednoho výletu mimo trať jel velmi dobře a čtvrté místo v cíli nebylo zase až
tak špatné.
Po sečtení výsledků jsme Brněnský
závod dokončili takto - Martin obsadil krásné třetí místo, to i v kategorii 60 plus, já uzavřel
první desítku a Honza i přes značné problémy byl jedenáctý.
Následovalo počítání celkových výsledků 11. ročníku Veteránské tour.
Po několikátém
přepočítávání bylo pořadí hotovo - o jediný bod zvítězil Karel Novosad před Martinem
Jaroškem a třetí skončil Vilém Purč. V kategorii 60 plus při rovností bodů zvítězil Martin Jarošek,
Karel Novosad byl druhý, třetí místo patří Stanislavu Čechovi.
Pro úplnost dodávám, že já se celkově umístil na šestnáctém a Honza osmnáctém
místě.
Byla to krásná
tečka za sezónou 2023.
Celkové výsledky 11. ročníku Veteránské tour - ZDE
Není to tak dávno,
co jsme plánovali cestu na první závod letošní Veteránské tour a už je před námi poslední. Ten se
bude konat 2.9.2023 na trati v Brně Bosonohách.
Vraťme se však k
minulému, tedy v pořadí pátému, který byl odjet za úmorného vedra ve Svitavách.
Sobotní program
byl opravdu nabitý, spolu s naší veteránskou, se v rámci MČR ještě jely závody dalších tří
kategorii.
Náš tým jsme tentokrát zastupovali dva, Martin a
já. Honza se tohoto závodu nezúčastnil.
S veterány se nás
sešlo šestnáct, tedy tři skupiny, ty odjely tradičně po tři pětiminutové rozjížďky a pak už jen
přeskupení do dvou finálových půlhodinových jízd, více se stihnout nedalo.
V rozjížďkách se nám podařilo modely, i přes nějaké ty technické problémy
naladit vcelku solidně pro tuto velmi "zatáčkovitou", ale přesto rychlou Svitavskou
trať.
Já startoval ve finále "B" a od startu se ujal
vedení. Troufám si napsat, že tak rychle a dobře mi snad model za celou dobu, co jezdím Veteránskou
tour nejel. Bohužel jsem ho v tom horku "uštval" :-(
Při prvním tankováni, vypověděl službu motor (podařilo se ho ale naštěstí ještě nastartovat),
jak se později ukázalo, tak "letitá" žhavicí svíčka, už toho, a hlavně v tom vedru měla dost a
"dožhavila" úplně. Mezi tím se ještě uvolnila "předloha" a ozubené kolo vyjelo z pastorku. To bylo
vyměněno za jiné, ale v tom fofru jsme správně nevymezili vůli mezi zuby a druhé ozubené kolo se
doslova utavilo.
Kalich hořkosti završila výše zmíněná svíčka. Bohužel, tentokrát jsem měl opravdu na mnohem víc, než
je konečné 12. místo v cíli :-( Naštěstí pro náš tým tu byl ještě
Martin, který měl opět ambice na velice dobré umístění, dlouho ve svém finále držel druhou pozici,
až jediná vážnější chyba v poslední čtvrtině závodu ho o toto umístění připravila. I tak je jeho
konečné třetí místo velmi dobrým výsledkem. Kategorii "60 plus" ovládl a také ji celkově zatím
vede.
Ještě se zmíním, že milým překvapením byla účast
Juraje Hudého, se kterým jsem na společných závodech (i když jel jiné dvě kategorie) nebyl více, jak
tří desetiletí.
Průběžné pořadí po
pěti závodech - ZDE
Fotogalerie
Svitavy - ZDE
Čtvrtý závod 11. ročníku Veteránské tour, "VELKÁ CENA SOKOLÍKA 2023", byl uspořádán coby
memoriál mého táty.
Tímto závodem
vstoupila Veteránská tour 2023 do své druhé poloviny. Myslím, že se nenajde nikdo, kdo by byl
atmosférou závodu, konaném v hezkém prostředí, na levém břehu řeky Ostravice zklamán. Počasí přálo a
malebná hospůdka "SOKOLÍK" nabízela nějaké ty pochutiny. Litovat mohou pouze ti, kdo se nezúčastnili
jako jezdci, či jen přihlížející diváci. A že se bylo na co koukat, dokládá fotogalerie. Ale popořádku.
V tomto závodě se
nás sešlo patnáct závodníků. Byli jsme rozdělení do tří skupin. Ty absolvovaly po tři pětiminutové
rozjížďky, pak patnáctiminutové semifinálové jízdy a na závěr každá skupina zvlášť půlhodinové
finále. Díky tomuto formátu závodu, si každý do sytosti zajezdil a bylo se i na co dívat,
vždyť o celkové umístění se modely na tamní trati naháněly hodinu a půl čistého času a to už je
pořádná porce.
Náš tým na tomto kultovním místě určitě ostudu
neudělal. Já s Honzou jsme splnili své předpoklady a konečné 8. a 9. místo je solidním výsledkem.
Martin měl na to, aby se umístil na "stupních vítězů", ale pár minut před koncem závodu udělal
chybu, díky které se dostal mimo trať a motor v jeho modelu ztichl. Ten se nám už s Honzou do konce
závodu nepodařilo nastartovat. Příčina - spálená žhavící svíčka. Dlužno dodat, že Martin odstoupil z
krásného druhého místa... takže jeho celkové 6. místo je určitým zklamáním, ale jak on sám říká,
"jsou to jen závody".
Já jel na
Sokolíku svůj 30. závod ve Veteránských tour, za což vděčím Honzovi. Honzo, velké
díky!!!
Průběžné pořadí po čtyřech závodech - ZDE
V loňském roce se Sokolík kvůli
nepřízní počasí nekonal, tak to bylo i se závodem ve Svitavách... Sokolík, máme úspěšně za námi,
nyní se chystáme do Svitav 19.8. Tak snad to letos vyjde i tam.
Fotogalerie F-M Sokolík
- ZDE
Na letošní třetí
závod Veteránské tour do Blanska jsem jel se smíšenými pocity. Přece jen je to rok, co během
finálové jízdy, kterou jsem tehdy v Blansku absolvoval, mi doma zemřel táta
:-(
Nic méně si
myslím, že by byl rád, že v závodění pokračuji a naše příjmení se do výsledkových listin závodů RC
automodelů zapisuje nepřetržitě už 42 let.
Ač předpovědi počasí nevěstily nic dobrého, pravdou byl opak. Užili jsme si
krásný letní den a ty kapky, které na trať přece jen spadly, spíše pročistily
vzduch.
Náš tým VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! přijel na závod
kompletní, tedy Honza, Martin a já. Byli jsme tam jen my "veteránisté" takže naprosto pohodový
závod, jen škoda, že se nás závodníků sešlo jen třináct.
Byli jsme rozděleni do tří skupin a podle klasického scénáře byl závod také
odjet, tedy - 3 x pět minut každá skupina, pak přeskupení do dvou semifinálových jízd na 15 minut a
pak dvě půlhodinové finále. Podle počtu kol v oněch finálových jízdách se určilo celkové
pořadí.
Mně a Hozovi se opět moc nedařilo :-( už to v
letošní sezóně začíná být zvykem. Čtyřikrát se mi ve finále zastavil motor, takže konečné desáté
místo je za mým očekáváním. Honza byl na tom ještě hůř. Ve finále se během jednoho tankování
uvolnila tkanička držící víčko tankovací láhve a někam se zatoulala. Martin, který nám dělal v onom
finále mechanika ji nikde nemohl najít... samozřejmě, zapadla do Honzového modelu tak nešikovně, že
"očesala" hnací ozubené kolo. Horší ale bylo to, že se tak dobře skryla, že si ji Honza vůbec při
výměně převodového kola za nové nevšiml, a i druhé kolo bylo za chvíli bez zubů. Honzovo třinácté
místo v cíli bylo opravdu smolné.
Obrovskou radost
nám ale udělal Martin, protože se založil o první vítězství v závodě Veteránské tour pro náš
tým.
V jeho finálové jízdě se mu podařilo velmi dobře
odstartovat a kroužil na druhém místě. Po pár minutách měl ale do té doby vedoucí Radovan Konopík
technické problémy a průběžné první místo po něm převzal Martin. To naprosto čistou a velmi rychlou
jízdou s přehledem udržel až do cíle.
Radost našeho týmu byla neskutečná.
Dlužno dodat, že mechanika jsem mu ve finále dělal já a troufám si napsat, že jsem měl "větší nervy"
než on :-).
Na řadě 29. července oblíbený
Sokolík.
Fotogalerie Blansko - ZDE
Druhý závod letošní Veteránské tour se konal za slunečného, ale vcelku chladného počasí na
tradiční trati v Brně Bosonohách. Kromě našeho "Veteránského závodu", zde byly ještě odjety dvě
další kategorie (novodobé "spalovací osmičky" a také "spalovací desítky").
Náš tým se zúčastnil v plném počtu, tedy Honza, Martin a já.
Nejlépe se dařilo Martinovi, jeho celkové
šesté místo je zasloužené a máme z něj v týmu velkou radost. Honzu a mě opět provázela smůla (nějak
nám to zatím letos nejezdí). Honzovi se spálila žhavící svíčka a zbytky vláka se dostaly do
spalovacího prostoru motoru, kde napáchaly nezvratné škody na pístu i válci motoru :-( Snad se
Honzovi podaří do dalšího závodu namontovat do modelu náhradní motor. Ve Veteránské tour se závodu v
Brně zúčastnilo dvacet závodníků a tak celkové 18. místo je pro Honzu zklamáním. Já se celkově
umístil na třináctém místě. Na lepší umístěni jsem neměl, opět se mi "přidřel" diferenciál (to už po
kolikáté). Rozhodl jsem se proto pro úpravu uložení poloos v onom diferenciálu, tak jsem zvědav, zda
se úprava osvědčí.
Příští závod se koná v Blansku 1.
července, tam se uvidí, jak se bude našemu týmu VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! dařit.
Jedenáctý ročník Veteránské tour odstartoval
závodem, který se konal v Třebíči za hezkého slunečného počasí na tamní tratí TEDORIARING.
Pořadatelé opět připravili velmi kvalitní závod, kterého se zúčastnilo devatenáct
závodníků.
Závod měl už klasický formát, tedy volný tréning, pak rozdělení do tří
skupin, ty absolvovaly každá po tři pětiminutové jízdy. Po nich následovalo přerozdělení do dvou
patnáctiminutových semifinálových jízd, a nakonec ve stejném složení dvě půlhodinové finále. Z těch
se určilo celkové pořadí, bez ohledu, kdo ve kterém jel, záleželo na tom, kolik, kdo najel za půl
hodiny kol. Takže čistě teoreticky, stačilo odjet ono finále a bylo hotovo :-).
Náš tým VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! přijel na závod v
kompletní letošní sestavě, tedy Honza Höfer, Martin Jarošek a já. My s Honzou startovali se
staršími, ale osvědčenými stroji - Höfer Columbia mk 2 EVO 2021 a Martin se
svým Hudy Speciál 4WD, což je bezpochyby jeden z nejlepších, ne li úplně
nejlepší podvozek (amatérský určitě) ve veteránském startovním poli. Takže, "papírově" by měl sahat
po příčkách nejvyšších. Otázka byla, zda to zvládne i jezdecky. Dlužno dodat, že se s tím popasoval
velmi dobře a ač zatím "nevyježděný", dojel ve svém finále čtvrtý, s nájezdem 100 kol, což mu
stačilo na celkové šesté místo.
My s Honzou jeli druhé finále a bohužel nás provázela smůla. Na
Honzově modelu, po "ráně", asi v polovině závodu, prasklo přední spodní rameno, což sice prozatímně
opravil, ale musel jet velmi opatrně, aby nevypadlo z uchycení. Honzu to stálo lepší umístěni a s
celkovým dvanáctým místem asi moc spokojen nebyl :-(
U mého modelu už v
začátku semifinále, také po "ráně" přestalo fungovat servo řízení. to jsme sice před závěrečnou
finálovou jízdou vyměnili, ale i to druhé během půlhodinového finále přestalo fungovat, takže jsem
skončil na celkovém šestnáctém místě :-(
Už 3. června pokračuje Veteránská tour
závodem v Brně, tak snad se podaří závady odstranit.
Fotogalerie Třebíč
- ZDE
22.3.2023
Tak nějak se mi zdá, že dobrých zpráv, slýchávám poslední dobou čím dál, tím
méně.
Dnes mám bohužel velmi smutnou zprávu i já. Včera naši modelářskou komunitu
navždy opustil můj mnohaletý kamarád, všestranný modelář a inovátor Vladimír
Marenčák.
V osmdesátých letech minulého století jsme spolu mimo jiné, startovali v
závodech Poháru Elišky Junkové a naše "závodní osudy" se znova před pár lety propojily ve Veteránské
tour.
Vláďo, pevně věřím, že už jsi tam nahoře s Jirkou Šostákem, Jardou Čípem,
mým tátou a dalšími, a na tamní dráze si "nedarujete ani metr".
