Veteránská tour 2024 skončila,
Než objasním nadpis, dovolím si malé shrnutí, jak si náš tým VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! vedl ve 12. ročníku Veteránské tour.
Martin Jarošek, jednička našeho týmu - po loňské velmi úspěšné sezóně, bylo nač navazovat. Martin přípravě pro letošní ročník věnoval hodně, bohužel na jeho příkladu lze dokumentovat, jak je hranice mezi úspěchem a zmarem tenká. Technické problémy jeho modelu, ho pronásledovaly od druhého závodu sezóny a celkové 7. místo (4. v kategorii 60 plus) je asi za jeho, ale i naším očekáváním.
Jan Höfer, soutěžící šéf týmu VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! - loňský ročník se mu moc nepovedl, zato letos si to vynahradil. Velké technické problémy se mu vyhýbaly, takže závody dojížděl a pravidelným získáváním bodů je z toho hezké a zasloužené celkové 6. místo ve Veteránské tour 2024. Myslím, že s letošními výsledky musí být spokojen. Honzo, velká gratulace a za vše moc děkuji.
Jiří Kunz, tedy já, tiskový mluvčí týmu - před sezonou jsem dostal od Honzy nový, velmi výkonný motor OS Max a Petr Surý ho perfektně zaběhal. V prvním závodě jsem se snažil naučit model s takto silným motorem řídit, a když už jsem to zvládl, tak se ukázalo, že letitá konstrukce modelu, i některé 3D tištěné díly si s takto výkonnou pohonnou jednotkou moc nerozumí. Celkově jsem se umístil za první desítkou, tedy na 11. místě (6. v kategorii 60 plus).
A nyní, proč takový nadpis - vždyť je to "pouze" koníček, nikdo nikoho do ničeho nenutí,... ale přece - Třebíč, F-M Sokolík a Svitavy mají společného jmenovatele - Romana Krejčího. Troufám si napsat, že mezi lidmi, pohybujícími se kolem Veteránské tour není jediný, kdo by měl nějakou výtku k těmto závodům, na kterých se velkou měrou Roman podílel. Dále Blansko - pan Magda, vždy skvělé, bezproblémové závody. Zbývá červnové a zářijové Brno. Na těchto dvou závodech se setkaly dva diametrálně rozdílné světy, a jak se opět ukázalo, není to šťastné řešení. Píší o tom proto, že to není jen můj vlastní názor, ale při posledním závodě sezóny, právě v Brně, bylo toto téma hojně diskutováno mezi všemi, kdo se účastní pouze Veteránskou tour. Celkové vyhlášení výsledků celého ročníku Veteránské tour 2024, kdy jsme byli takřka vyhnáni z dráhy, že tam chce ještě někdo trénovat, bylo poslední kapkou.
Takže jsme se asi dostali na rozcestí. Řešení se naskýtá ve spojení některých dalších závodů Veteránské tour se seriálem pořádaným Romanem Krejčím, tedy Le Mans Series. Už jsem Romana s tímto návrhem seznámil a uvidíme, co z toho vznikne.
Tak, snad nashledanou na závodních tratích Veteránské tour 2025.
Je za námi poslední závod (dvojzávod) dvanácté sezóny Veteránské tour a hned v úvodu jedním dechem dodávám, že asi jediným pozitivem tohoto podniku bylo opravdu krásné, teplé, slunné, prostě letní počasí.
Jako 1. června letos v Brně... nyní budu citovat, co jsem po tomto závodě tehdy psal - "S veterány se nás závodu zúčastnilo 13 a spolu s námi startovaly ještě další tři kategorie v rámci MČR. Jak se opět ukázalo, tento koncept není pro Veteránskou tour zcela vhodný (dlouhé prodlevy mezi jednotlivými rozjížďkami)."... tak i nyní, se situace opakovala.
Posledního závodu se zúčastnilo jen dvanáct "veteránistů". Nebylo to mnoho, některé prý od účasti odradil právě tento koncept závodu, který jsem popsal výše.
Nyní k samotnému závodu.
Byli jsme rozděleni do dvou skupin, ty odjely dvě pětiminutové kvalifikační jízdy a po přeskupení každá skupina absolvovala finále na "100 kol". Po krátkém tréninku v opačném směru si obě skupiny odjely ještě druhé "100 kolové" finále v protisměru.
Proč jsem dal uvozovky u 100 kol?
Protože finálový závod Veteránské tour se jezdí jako "200 kol Bosonohopolis" (100 kol jedním a pak 100 kol opačným směrem). Bohužel, tím, že všichni nejeli v jednom finále, ale tyto jízdy absolvovaly dvě skupiny samostatně, došlo k tomu, že vítěz jedné skupiny odjel 100 kol rychleji, než vítěz druhé skupiny. Co to znamená? Ostatní, umístění za vítězem měli rozdílný čas pro odjetí toho svého závodu. Příkladně - když dejme tomu druhý v cíli obkrouží 80 okruhů za 38 minut (doba, za jak dlouho odjel vítěz 100 kol) a vítěz ve druhé skupině ujel 100 kol za 32 minut, tak je jasné, že v jízdě o šest minut kratší, těch 80 okruhů neodjedete.
Pak tedy na můj popud následovalo nějaké přepočítávání, aby měli všichni stejné podmínky, ale abych se přiznal, ani pořádně nevím, z jakých dojezdových časů se vycházelo, snad z času dojezdu rychlejší skupiny, proto ony uvozovky. Ono, celkově to nebyly organizačně zvládnuté závody :-(.
Něco k účasti našeho týmu v tomto závodě -
Martin byl na závodišti už v pátek a bohužel se mu "vysypaly" převody. Náhradní nechal doma, ale v sobotu ráno mu je dovezl syn, který mu dělal mechanika. K Martinově smůle problémy s převodovým ústrojím jeho modelu přetrvávaly celý závod a konečné 10. místo bylo opravdu velkým zklamáním.
Honza zajel závod velmi dobře a konečné 7. místo v cíli si myslím považuje. Já se umístil hned za ním osmý. První finále mi vyšlo skvěle, vše fungovalo, jak mělo. Ve druhém, se ale něco stalo s mým modelem. Možná po nějaké kolizi se velmi zhoršily jeho jízdní vlastnosti. Že jsem dojel až do cíle, je malý zázrak.
Ještě dodám, v kategorii 60 plus byl Martin klasifikován na pátém místě, já obsadil třetí pozici.
Vyhlášení výsledků Brněnského závodů i celé Veteránské tour probíhalo vcelku hekticky, až se zapadajícím sluníčkem, což symbolicky udělalo tečku za letošním, už dvanáctým ročníkem.
Závěrem je potřeba poděkovat naším TIFOSI, kteří nám přijeli fandit a hlavně Rodinnému vinařství KOBLÍŽEK. To se opět stalo sponzorem celkového vyhlášení výsledků Veteránské tour 2024.
Celkové výsledky 12. ročníku Veteránské tour - ZDE, 60 plus - ZDE
Fotogalerie Brno - ZDE
Svitavský závod byl odjet společně s modely 1:10 na elektro pohon - Le Mans series. Pořádal ho, tak jako na Sokolíku Roman Krejčí a podle ohlasu, ke spokojenosti všech zúčastněných.
Co se týká počasí, bylo až moc horko, ale co bychom chtěli, je léto :-).
Náš tým se závodu zúčastnil v kompletní sestavě. Opět jsme měli stan, aby se dalo kde schovat před sluníčkem. Na start se postavilo šestnáct závodníků, včetně jedné závodnice, což je solidní počet.
Závod probíhal klasickým způsobem, tak, jak už to je ve Veteránské tour tradicí, tedy volné tréninky, pětiminutové rozjížďky, dvě patnáctiminutové semifinále a na závěr dvě půlhodinové finálové jízdy. Tento koncept se osvědčil, všichni účastnící si mohou do sytosti zazávodit.
Já startoval v půlhodinovém finále, takřka tradičně spolu s Honzou (ten se účastnil i závodu Le Mans Series elektro 1:10).
Se svým Marlboro PORSCHE jsem v této finálové jízdě držel hezké druhé místo, pak se posunul dokonce na první, ale můj model, zůstal opět stát na trati. Příčinou bylo prasknutí a vysunutí pérového kolíku, který do té doby držel kuželové ozubené kolo na pravé zadní poloose v diferenciálu.
Honza si solidní jízdou dojel pro celkové 6. místo, tak jako na Sokolíku, já skončil, díky výše popsanému jedenáctý. Ve druhém finále jel Martin, vedl si velmi dobře, jezdil na druhé pozici, bohužel pár minut před koncem se mu vyšrouboval šroubek držící páku plynu a brzdy na servu, takže klesl na celkové páté místo.
V kategorii 60 plus skončil Martin ve Svitavském závodě třetí, já byl šestý.
Na závody se přišel podívat i můj mnohaletý kamarád, nestor modelářství ve Svitavách Luboš Kostorek.
Jako vždy, ani tentokrát nechyběl ve Svitavách skvělý bufet :-)
Před námi je letošní poslední, tedy finálový závod Veteránské tour, který se koná v sobotu 7. září v Brně Bosonohách.
Fotogalerie Svitavy - ZDE
Frýdek - Místek "Sokolík" - 28.7.2024
Sokolík 2024... začnu svým vlastním, mírně upraveným sloganem -
"Sokolík je mýtus, když si vás najde, tak napořád."
Ano, bez Velké ceny Sokolíka by nebyla Veteránská tout, tou správnou veteránskou tour a jedním dechem dodávám, že bez Romana Krejčího by nebyl žádný Sokolík. Romane, hned úvodem velké díky, vždyť pokud se nepletu, tak z letošních šesti závodů máš "pod palcem" hned tři.
Tak, a teď k samotné Velké ceně Sokolíka 2024.
Jak už jsme si zvykli, je dvoudenní, letos se zase pořadí otočilo, takže v sobotu byly na pořadu dne závody modelu v měřítku 1:10 poháněné elektromotory, a v neděli závod Veteránské tour...
Už v pátek večer vybudoval Honza na našem tradičním místě v rohu závodiště týmové zázemí, premiéru měl náš nový, větší stan "VETERAN RC CAR OSTRAVA!!!" Počasí mělo být po celý víkend hezké, teplé prostě letní. Já přijel i v sobotu na "elektry". Sokolík se jezdí jako Memoriál mého táty, tak už z tohoto důvodu bych neměl chybět. Kromě toho Honza v sobotu startoval v obou kategoriích - Formule 1 i Le Mans, tak jsem mu příležitostně dělal mechanika. Velmi příjemným překvapením, bylo setkání s Mirem Rehákem z Trenčína, se kterým jsem se neviděl několik desítek let. Přijel si zazávodit s modelem kategorie Formule 1. Dokonce mi svůj model v jedné rozjížďce půjčil. Hezky jsme si zavzpomínali na "Zlatou éru RC automodelářství u nás".
V neděli ráno, když se vše chystalo na závod Veteránské tour přišla bouřka s krátkým, ale vydatným deštěm. Největší kaluže byly vymeteny a zbytek vody z tratě postupně vysušilo teplé počasí, takže už dopoledne bylo vše připraveno na závod. Toho se bohužel zúčastnilo pouze jedenáct závodníků.
Já měl smůlu, z vedoucí pozice v mé finálové jízdě mě vyřadil ozubený hnací řemen, který přišel o zuby. Celkové 8. místo je zklamáním :-(. V tomto finále se mou startoval i Honza, kterému se ze začátku moc nedařilo, přesto to nevzdával a dojel až do cíle, což mu vyneslo celkově 6. místo. Ve druhém půlhodinovém finále startoval Martin, a umístil se na celkovém 4. místě. Ještě dodám, že kategorii 60 plus vyhrál Martin Jarošek, já byl třetí.
Dlužno dodat, že závod Veteránské tour na Sokolíku vyhrál Roman Krejčí.
Fotogalerie F-M Sokolík - ZDE
Velmi hezký RC automodelářský areál v Blansku hostil třetí závod letošní Veteránské tour.
Úvodem je potřeba napsat, že celý závodní den byl provázen až neskutečným vedrem a byl to tím pádem, i první letošní závod bez dešťových kapek.
Každá ze tří skupin závodníků absolvoval nejprve po tři kvalifikační jízdy. Pak následovalo přeskupení do dvou patnáctiminutových rozjížděk a po nich už tradičně dvě finále, které se jely každé na 30 minut.
Náš tým VETERAN RC CAR OSTRAVA!!! se závodů opět zúčastnil v plném počtu a fandit přijela i část "tifosi". Jak se nám vedlo?
Největším favoritem byl Martin Jarošek, který vloni tento závod vyhrál. Letos to bohužel nevyšlo. Vysoké teploty si vyžádaly svou daň v podobě doslova roztavených spojkových čelistí. Následkem toho, bylo i "vysypaní" ložisek spojkového bubínku. Čtrnácte místo je zklamáním :-(.
Já měl také smůlu, z vedoucího místa ve svém finále jsem se neradoval dlouho, protože se začaly projevovat problémy s řízením, které vyvrcholily vypadnutím spodního svislého čepu pravého předního kola, což byl důvod, proč jsem skvělé rozjeté finále musel vzdát (pro příští závod na Sokolíku je už uděláno opatření, snad pomůže). Celkové 13. místo, není to, co bych si přál :-(.
Náš tým opět zachránil Honza, který se umístil na hezkém a hlavně zaslouženém 7. místě. Ač se mu ze začátku v "našem" ve finále moc nedařilo, tak to nevzdával a dobře udělal, aneb jak já říkávám - "Závod končí až odmávnutím, do té doby se toho ještě může stát".
V tomto závodě startovalo celkem 15 závodníků, z toho nás v kategorií 60+ už bylo 10. Ano i já jsem už plnohodnotný "šedesátník" :-). Tam jsme se umístili - já 8. a Martin 9.
Je potřeba se také zmínit, že mezi nás "veteránisty" přibyl nový závodník - Rostislav Křížek, který před "Blanskem" na žádných závodech ještě nestartoval a přesto se umístil na 12., v kategorii 60+ 7. místě. Startoval s modelem po zesnulém Jardovi Čípovi. Je velmi hezké, že alespoň tak je Jarda zase mezi námi a věřím, že Rosťa přijede i na další závod, který se koná 28. července na naší "domovské" dráze, kultovním "Sokolíku".
Fotogalerie Blansko - ZDE
20. červen 2024
Tak už jsem také "senior"... nějak to utíká :-)
Druhý závod Veteránské tour byl naplánován do Brna Bosonoh na 1. června. Až ve čtvrtek 30. května večer bylo definitivně rozhodnuto, že se závod odjede v termínu. (K vůli možností dešťových srážek se uvažovalo o jeho přeložení na neděli, tedy 2.6.)
S veterány se nás závodu zúčastnilo 13 a spolu s námi startovaly ještě další tři kategorie v rámci MČR. Jak se opět ukázalo, tento koncept není pro Veteránskou tour zcela vhodný (dlouhé prodlevy mezi jednotlivými rozjížďkami).
Náš tým byl v Brně opět kompletní včetně "tifosi".
Martin Jarošek měl velkou smůlu, protože se mu už během rozjížděk zaseklo volnoběžné ložisko (pravděpodobně následkem dešťového finále v Třebíči). Při jeho " hrubé demontáži" bylo poškozeno ozubené kolo dvoustupňové převodovky, které později nevydrželo nápor čtyřiadvacetiminutového finále. Martin tedy nakonec obsadil až 10. místo, což bylo za jeho očekáváním.
Já se umístil jako osmý. Čest našeho týmu zachránil Honza, který má body za hezké šesté místo.
Dlužno dodat, že i druhý závod letošního ročníku Veteránské tour byl poznamenán deštěm. Ve finále, kde jsme startovali spolu s Honzou začalo ve 25 minutě pršet. Bylo tedy rozhodnuto, že se započítají výsledky po odjetí 24 minut a na takový časový úsek bylo odstartováno i druhé finále, ve kterém startoval Martin. Samozřejmě již na suché trati. Toto rozhodnutí bylo spravedlivé pro všechny.
Třetí závod 12. ročníku Veteránské tour bude odstartován v sobotu 29. června v Blansku, tak nashledanou.
Fotogalerie Brno - ZDE
Dvanáctý ročník Veteránské tour započal prvním závodem v Třebíči.
Šéf našeho týmu Honza navázal na tradici z roku 2018 a ve "stylu lorda Hesketha" bouch šampaňské. Pak jsme si i s přáteli připili na úspěšnou sezónu.
Předpověď počasí nevěstila nic dobrého, přesto se skoro celý závod odjel na suché trati. Slovo "skoro", bohužel zamíchalo celým pořadím, protože cca pět minut před koncem druhého půlhodinového finále se spustil pořádný déšť. Na trati zůstaly až do konce pouze dva modely, jeden od místního matadora Standy Čecha a druhý z našeho týmu, který řídil Martin Jarošek.
Po různých úvahách, jak stanovit konečné pořadí, aby to bylo, co nejvíce regulérní se rozhodlo, že obě půlhodinové finálové jízdy se škrtnou a celkové výsledky budou sečteny ze dvou patnácti minutových semifinále.
Honza mi opatřil do modelu zcela nový motor OS Max, za což mu jsem velmi vděčný. Jak se ukázalo, potenciál má veliký, ale mi osobně se tento závod moc nepovedl a 13. místo je pro mě zklamáním. Honza byl na tom lépe a také s novým motorem ve svém modelu se umístil na solidním osmém místě.
Samostatnou kapitolou je naše týmová jednička Martin Jarošek. Jeho bydliště je pár kroku od mého, a co jsem šel kolem, už od konce loňské sezóny jsem ho snad pokaždé viděl ve své dílně, kde se opravdu poctivě věnoval přípravě na letošní sezónu. Jeho třetí místo v Třebíčském závodě je naprosto zasloužené. Ještě dodám, že jak Martin, tak letos už i já patříme do kategorie 60+. Tam se Martin umístil na 2. místě, já byl 8.
Tohoto závodu se zúčastnilo šestnáct soutěžících.
Závěrem je potřeba moc poděkovat celé partě nadšenců z Třebíče, za opět dobře připravený závod, skvělý bufet a snad za rok nashledanou.
Už 1. června nás čeká druhý závod Veteránské tour v Brně Bosonohách, tak končím jdu připravovat model :-)
Fotogalerie Třebíč - ZDE
| návštěvníků stránky | |
|---|---|
| celkem | 378 246 |
| tento týden | 434 |
| dnes | 138 |
